O jejích nálezech v okrese Freyung-Grafenau, zvlášť kolem Bischofsreutu, náš list informoval. „Díky čtenářům PNP nyní mohl být prokázán její výskyt také jinde, v Duschlbergu v obci Neureichenau," uvádí pasovský list. „Preparát drobného hlodavce skončil v Zoologické státní sbírce v Mnichově jako jeden z mála exemplářů na celém světě, jak řekl David Stille, jeden z expertů tohoto ústavu."
PNP pokračují, že vědci přitom měli velké štěstí. „Čtenář z Duschlbergu myš okamžitě hluboce zmrazil, když si v PNP přečetl o jejím hledání. Je velmi dobře zachovalá, protože kočka, která ji chytila, je velmi stará a už nemá žádné zuby. Až na pár otlačenin byla mrtvolka myšivky nedotčená," uvedl nálezce.

Zahubí vegetariáni zemědělství?

Organizace na ochranu životního prostředí a zvířat stupňují tlak na změnu jídelníčku, píší OÖN. „Redukce našeho konzumu masa je pro naše klima, potravinářskou jistotu a pro ochranu dešťových pralesů nezbytná," tvrdí například Bernhard Wohner z Global 2000. Podle doporučení Rakouské společnosti pro výživu by měl Rakušan sníst za rok místo 65 jen kolem 20 kilogramů masa. „Dvě porce masa na hlavu a týden by se v Rakousku daly produkovat udržitelně," říká Wohner.
Greenpeace několik dnů předtím ohlašovala: „Nadměrné nasazování antibiotik, ztráta různosti druhů, kácení lesů pro další zemědělské plochy a emise skleníkových plynů jsou jen některé z problémů spojených s intenzivním chovem zvěře." Dokonce samotná grilovací sezona by prý přitom mohla být „politicky korektně" vychutnána – se zeleninovými burgery, veganskými vuřty nebo grilovacím sýrem, pokračuje linecký list. Na trhu je takových výrobků dost – v Německu stoupl obrat s „náhradními produkty" v uplynulých čtyřech letech o 80 procent.
„Tento trend pozorují zemědělci s obavami," pokračují OÖN. „Na přesyceném trhu může už několikaprocentní mínus spotřeby vést k deformacím." Výrobci se zaměřují na vytížení svých kapacit a na rozvoj, jak říká Franz Sinabell, agrární expert institutu hospodářského výzkumu Wifo. „Už když trh stagnuje, dochází k vytlačovací soutěži. Kdo produkuje za vyšší náklady, vypadává," cituje ho linecký list a upozorňuje, že nejvyšší náklady v Evropské unii má podhorské zemědělství. „Obilí nebo jiná rostlinná výroba je tam sotva možná. Zemědělci v kopcích nemohou mít profit z pěstování soji nebo jiných produktů, ze kterých se vyrábějí náhražky masa. Potřebují chovat zvířata," píší OÖN.

Má nejlepší zmrzlinu v Rakousku

Umí nejen buburuzu!

„Nejsem blázen, který dělá zmrzlinu z prejtu," říká Andreas Resch ze Steyru, a OÖN dodávají, že „ze sádla ale ano". Jen prý musí být na jemno nakrájeno a karamelizováno…
Bývalý sociální pracovník a vyučený cukrář vstoupil do ledové branže v roce 2015. Rok nato otevřel s manželkou Florentinou zmrzlinový salon Buburuza. Jeho stejnojmenný produkt, vyhlášený gurmetským původcem Falstaff 2016 nejlepší zrmzlinou Rakouska, letos pronikl i do Lince – prodává se v Café Rudigier v domově seniorů Křížových sester.
Porce buburuzy v pohárku, servírovaná na „férovém" kompostovatelném talíři z palmových listů na jedno použití, tam stojí 1,30 eura. „Máme v katalogu kolem 120 receptur," říká Resch. Dělají z tonkových bobů, máku, manga, ale samozřejmě i klasiku – vanilkovou, jahodovou, čokoládovou… A že se jedna jmenuje právě buburuza, má prý rodinný důvod. „Resch byl před svým životem prémiového zmrzlináře sociálním pracovníkem v Rumunsku, kde poznal i manželku Florentinu. Buburuza znamená rumunsky slunéčko a je to přezdívka jejich dcery Sophie," uvádí list.

40 procent reklamuje zboží

„Vracení zboží nepřestává přes veškeré snažení obchodníků," říká v OÖN ředitel obchodního svazu Rainer Will. 40 procent zákazníků v „distančním" prodeji, po internetu, v zasilatelských domech a teleshoppingu, zasílá zboží zase zpátky.
Nejvyšší kvóta reklamací je v oděvech (50 procent), ale prodejcům se vrací například i 27 procent obuvi. Jak říká Will, to zatěžuje navíc i logistiku – jen privátně zasílaných balíčků loni přibylo 35 procent na 93 milionů. Letos o Vánocích by podle něho mohlo už jít „tlusté do tenkého"…
Rakušané objednali od května 2016 do dubna 2017 „na distanc", tedy po telefonu, faxem, poštou nebo v online-shopu, zboží za 7,6 milardy eur. To je nárůst o čtyři procenta. Přitom objednávek telefonem nebo poštou ubylo jedenáct procent. V průměru letos nakupovali na dálku rakouští muži průměrně za 1730 eur, ženy za 1370. Podíl zasilatelských obchodů na celkovém obratu maloobchodu zůstává asi jedenáct procent.

Rozhodnuto – tuplák pod 11 eur?

Ilustrační foto.

O snaze města Mnichova stanovit na tři roky „strop" cen piva na Oktoberfestu na 10,70 eura jsme psali. Návrh ztroskotal na odporu hostinských, ale nakonec i oni očividně trochu přibrzdili, uvedla PNP. V minulých letech cenu zvedali většinou o asi 30 centů, ale letos „jen" o 25. Tuplák tak má stát nanejvýš 10,95 eura. Za tolik jej budou prodávat tři pivní velkostany, ve dvou bude litr za 10,60. Meziročně tedy pivo na výstavišti zdražilo v průměru o 2,55 procenta. Loni stálo 10,40 až 10,70. Nejdražším nápojem v tomto ročníku bude pšeničné pivo ve stanu Weinzelt – litr za 15,60 eura.
Výrazně stouply ceny nealkoholických nápojů. Litr stolní vody bude letos v průměru za 8,73 (ještě loni 8,27), limonáda za 9,55 (9,04). Slavnost bude od 16. září do 3. října.

Prorazil s Karlem Goldem

Vymyslel Karla Golda a uspěl.

Že patří ke světové elitě barkeeperů, potvrdil Stefan Haneder(na snímku) z Freistadtu, provozovatel Acanto Cocktailbaru na Hlavním náměstí, o víkendu na mistrovství světa v Praze, píší OÖN. Porotu přesvědčil svým nealkoholickým drinkem s názvem Karel Gold, „nepopiratelně k poctě českého zpěváka Karla Gotta", a perfektní technikou, prezentací a kreativitou obhájil své třetí místo z loňského mistrovství světa v Tokiu, uvedl linecký list.