„Velké výzvy jako demografie a problémy v péči potřebují odvážná rozhodnutí, musíme soubor opatření rozšířit,“ říká v listě sociální mluvčí ÖVP Wolfgang Hattmannsdorfer. Počet potřebných pacientů podle prognóz stoupne z asi 80 000 do roku 2040 na 126 000. Jen v péči o seniory bude do roku 2025 třeba 1600 dodatečných sil na plný úvazek.

Vedle jiných opatření jako zavedení pečovatelského učňovského oboru je ÖVP pro nastartování aktivit v zahraničí. Navrhuje tříbodový program: nejprve by měly být „verbovány“ pečovatelky ze zemí Evropské unie, například ve Španělsku, pak by přišel na řadu zbytek Evropy, především Balkán (Srbsko, Bosna, Černá Hora), a pak už asijské země. „Důležité je, aby uchazeč byl dobře vzdělán a rozuměl si s naší kulturou. To by byl případ i Filipín, kde asi 90 procent obyvatelstva tvoří křesťané,“ uvedl Hattmannsdorfer. V této zemi je osmisemestrové studium k získání diplomu zdravotního a pečovatelského pracovníka, které zahrnuje praktikum a poskytuje základní znalosti v němčině. Podle ÖVP je to vzdělávání srovnatelné se šestisemestrovým v Rakousku.

Podobné iniciativy jsou i v jiných zemích, v Německu například projekt "Triple Win" na získávání pečovatelek z ciziny, také z Filipín. Němečtí poskytovatelé péče provozují ošetřovatelské školy v Kosobu. Norsko rekrutuje intrenzívně Španělky. Odborná škola v dolnorakouské Křemži oznámila, že chce učit pečovatelky ve Vietnamu a získávat je pro Rakousko, vypočítávají OÖN.

Hattmannsdorfer požaduje zařadit pečovatelské odbornosti neomezeně na listinu nedostatkových povolání, upravit podmínky zaměstnávání a umožnit zemskému resortu sociálních věcí manažersky efektivně získávat a pracovat s pečovatelkami. Některá opatření už Horní Rakousy uskutečnily, například zavedení pečovatelské výchovy v zemědělských školách, rozšíření stipendií pro odborné síly a deregulaci.

49 kg brambor na hlavu

Ilustrační foto.

Podle Statistik Austria je spotřeba brambor na hlavu v zemi 49 kilogramů za rok, píší OÖN. Tuto potřebu pokrývá z 80 procent domácí produkce, 20 procent je ze zahraničí.
Předloni se v Rakousku sklidilo 653 400 tun této plodiny. Z toho bylo 136 625 tun exportováno, naopak dovedeno bylo ze zahraničí 295 890 tun. Celkově činila domácí potřeba 812 665 tun (5000 tun krmných, 57 012 tun sadba, 94 307 tun příprava pokrmů, 163 693 tuny technicko-průmyslové zpracování, vedle toho 58 806 tun shnilých a 431 847 tun k jinému užití). Loni sousedé sklidili 697 931 tun, nejvíc v Dolních Rakousích (570 528). Na druhém místě byly Horní Rakousy - „jen“ se 40 316 tunami, ale pořád ještě před Burgenlandskem 36 279. Výsledek byl podle OÖN celkově katastrofální, protože plody nebyly prodejné ani skladovatelné kvůli napadení drátovcem či stolburem.