Někteří by si mohli myslet, že nalezení kráteru po největším asteroidu na světě bude snadné. Pravda ale je, že dopady tak velkých těles vytvářejí masivní geologické struktury, které ohýbají zemskou kůru. Stovky milionů let eroze však všechny viditelné důkazy lehce smažou. Pro vědce to znamená mravenčí práci.

Nové poznatky jsou výsledkem pěti let pozemního průzkumu. Vědci podle portálu Insider zkoumali obrazce v kruzích v oblasti Deniliquinu v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Magnetické údaje v oblasti ukazoval soustředěný a symetrický obrazec, který vznikl pravděpodobně v důsledku extrémně vysokých teplot při nárazu tělesa.

Nejsilnější možný dopad asteroidu

Experti v oblasti objevili „radiální zlomy“, které vyzařovaly z centrální struktury. Doprovázely je magnetické anomálie způsobené vytékáním roztavené horniny do žlabů, jež po sobě zanechal asteroid.

Seismický průzkum také podle portálu Forbes ukázal charakteristický rys velkých impaktních kráterů - centrální kopuli. Dopad na Zemi nejdříve povrch zatlačil, poté se na stejném místě vytvořila vyvýšenina o velikosti hory.

Paleogeofyzik z Australské organizace pro geologický průzkum Andrew Glickson je toho názoru, že struktura pohřbená pod čtyřmi kilometry sedimentu zabírá v průměru až 482 kilometrů. Pokud má pravdu, jednalo by se o největší dokumentovaný dopad objektu na Zemi.

Impaktní kráter asteroidu Chicxulub, jehož zásah měl za následek vyhlazení dinosaurů, má pro porovnání v průměru asi 200 kilometrů.

Jak vypadá Chicxulubský kráter?

| Video: Youtube

Experti pro úplnost výzkumu budou muset získat vzorky hornin z kráteru pomocí hlubokých vrtů. Před dalším zkoumáním v daném místě je obtížné určit, kdy přesně asteroid mohl na místo dopadnout. 

Vyhubil 85 procent druhů

„Myslím si, že dopad asteroidu mohl vyvolat takzvanou hirnanskou fázi zalednění, která trvala před 445,2 až 443,8 milionu let,“ uvedl Glickson. Masové vymírání způsobila doba ledová a vyhladila 85 procent druhů na planetě. A to ještě 350 milionů let před vyhubením dinosaurů. Ve skutečnosti je Hirnantian druhá největší podobná událost v geologické historii. Větší bylo už jen masové vymírání na konci permu před 252 miliony let.  

V současnosti je známo kolem 200 pozemských impaktních kráterů. Většina z nich je menší než pět kilometrů a stará méně než 200 milionů let. Více než polovina se nachází v Evropě, Severní Americe a Austrálii. Zdaleka nejznámější je Chicxulubský kráter na poloostrově Yucatán v Mexiku, který vědci datují do doby před 66 miliony let. Přesto to není ten největší kráter na Zemi.

Prvenství za největší impaktní strukturu drží Vredefort v Jižní Africe, jehož velikost přesahuje 300 kilometrů.