„Cílem je co největší soběstačnost a nízké provozní náklady. Základem každého domu je kombinace fotovoltaického systému a moderního tepelného čerpadla,“ řekl Deníku investor Přemysl Veselý.

Deset panelů na střeše podle něj ročně vyrobí zhruba čtyři tisíce kilowatthodin energie. Za slunečních dní zajistí ohřev vody a chod většiny domácnosti. „Poté, co se nahřejí zásobníky na vodu, zabezpečí provoz největších žroutů energie, jako je třeba lednička,“ popsal Veselý. Přes zimu, kdy je energie ze slunce méně, zase napomáhá úsporám tepelné čerpadlo.

Vysoké ceny energií? Nejlevnější topení je samovýroba dřeva, zájem ale není

Míru soběstačnosti domů určují požadavky obyvatel na teplotu, ale také správné větrání či využití chytré řídicí jednotky. Lze třeba nastavit žaluzie pro automatické zastínění oken. „Pokud si lidé v létě nepustí teplo dovnitř, nebudou muset ani spustit klimatizaci,“ zmínil investor.

Pokud nejsou obyvatelé doma a odebíraná energie je minimální, přebytky se vrací do místní distribuční sítě. Pro tyto účely postavila společnost EG.D a ve Starovicích první chytrou trafostanici. „Propojujeme ji s chytrými elektroměry v domech. Plánujeme jimi letos osadit i zbytek obce,“ uvedl za energetiky Lukáš Svoboda.

Úspora v ulicích

Chytrá elektrická síť umožní majitelům sledování i řízení spotřeby. V nových ulicích se také chystá úsporné veřejné osvětlení s automatickým stmíváním.

O šetrné osvětlení je podle energetiků zájem ve více obcích. „Energie chtějí šetřit také například na vnitřním osvětlení svých budov, škol nebo s nimi řešíme i instalace fotovoltaických elektráren,“ sdělil Jaromír Uhde, manažer obchodu ze společnosti E.ON Energie. Obce podle něj modernizací veřejného osvětlení dosahují na platbách za energie až šedesátiprocentních úspor.

Ceny hypoték v Česku razantně rostou. Pro mnohé to už může být příliš

Podle společnosti ČEZ mají velký potenciál také takzvané projekty energetických úspor se zárukou. Investice do šetrných řešení se zaplatí z následných úspor provozních nákladů, za jejichž výši ručí dodavatel.

Jedním ze světlých příkladů je projekt jihlavské nemocnice. Na jeho začátku před deseti lety byla modernizace za téměř sedmdesát milionů korun. „Pokud bychom se do ní nepustili, naše provozní náklady na energie by byly od té doby o sto padesát milionů korun vyšší, a to v cenách roku 2010. Vzhledem k tomu, že dnes nás kWh stojí o 130 procent více, úspora je ještě větší,“ spočítal ředitel nemocnice Lukáš Velev.