V soukromém životě jste si teď prošla divokým obdobím. Hodně se řešil váš vztah s Petrem Kolečkem a jeho s Anetou Vignerovou. Nechtěla jste se po tom všem, co bulvár psal, na chvilku úplně odstřihnout z veřejného dění a odjet někam pryč?
(smích) Kéž by to šlo tak jednoduše! Jenže já už mám všechna představení až do prosince naplánovaná. Nemůžu se jen tak sebrat a odjet. V určité extrémní situaci by to možná šlo, ale zkomplikovala bych tím život všem lidem okolo sebe a připadalo by mi to těžce neprofesionální. Takže to vůbec není myslitelné. Na dovolené jsem ale nedávno byla, byla jsem na ní i v říjnu, a protože už cítím, že jsem unavená, snažím se na tenhle systém najet a víc odpočívat.

Ke zmíněné situaci jste se vyjádřit nechtěla?
K nějaké pro mě „pseudokauze“ se vůbec vyjadřovat nepotřebuju a rozhodně jsem neměla pocit, že bych se měla nějak odstřihávat. Bulvár psal, že jsem se zahalila prací. Přišlo mi to směšný, protože mám práce celý rok až nad hlavu. Ti chudáci v bulváru, kteří to psali, vůbec nevědí, že nejde jen tak zavolat do divadla a říct: Hele, teď jsem v pytli, dejte mi v týdnu pět představení… Přijde mi to od lidí, kteří to psali, úsměvné.

Slevové kódy lidem rozhodně necpu

Co dalšího vás pobavilo?
Rozhodně jsem se také nestáhla ze sociálních sítí, jak se psalo. Na sociálních sítích jsem vždycky ukazovala pouze práci, soukromí téměř vůbec. Nikdy jsem nedělala žádné spolupráce, možná tak jednu za rok, protože jsem herečka. Vydělávám si peníze skutečnou prací a nemusím prodávat produkty a cpát lidem slevové kódy. Možná se to časem změní, ale zatím mám práci, kterou miluju, a na takové blbosti nemám čas. Většinu spoluprací odmítám. Takže jsem se nijak nestáhla, dělám vše pořád stejně, a jestli se na tom chce bulvár točit, ať se točí.

Veronika Fey Křen a je spisovatelkou, terapeutkou a průvodkyní. „Pomáhám ženám zvyšovat sebevědomí a sebehodnotu v osobním, partnerském i pracovním životě,“ uvádí. Po prvotině Být sama sebou vydala na podzim druhou knihu.
Veronika Fey Křen s Vieweghem šťastná nebyla. Nevrátila by ale ani jediný den

Když nastane podobná situace jako u vás, člověku se často protřídí kamarádi. Pocítila jste to?
Bohužel se mi stalo, že někteří lidé o tom všem prakticky nic nevěděli a udělali si názor z určitých médií, aniž se zeptali přímo mě, jak to je. Na to ale stačí si s nimi všechno vyříkat, není potřeba je hned odstřihávat. Ale je to takový zdvižený varovný prst.

Mrzelo vás, že se takhle zachovali?
Jo. Někdo z kamarádů se i vyjadřoval do médií. Nevím bohužel, kdo to byl a proč měl tu potřebu, ale pro mě je to trochu vystřízlivění, protože jsem ve své bláhové mladické naivitě a dobrosrdečnosti věřila, že mám kolem sebe opravdové přátele. Teď jsem v kontaktu se všemi okolo sebe už mnohem opatrnější. Nemyslím ale, že by mě to nějak poznamenalo, nemám moc čas řešit kraviny.

Denisa Nesvačilová
Denisa Nesvačilová je po nepříjemných zkušenostech ráda, že nebude hrát mrchu

Volali vám novináři a ptali se, jak to skutečně bylo?
To je právě ono! Ze strany médií nebyla žádná snaha psát vše alespoň trochu objektivně. Komunikovali jen s jednou stranou, a navíc to ještě někteří překroutili, takže jsem neměla a nemám potřebu tohle řešit, úplně jsem to vypustila. Jsem tu proto, abych lidem přinášela radost, což se snad děje. Na každém představení máme s kolegy standing ovation, lidi mi píšou hezké zprávy, což mě naplňuje a je to i důvod, proč svou profesi dělám a mám ji ráda. Do mého soukromí nikomu nic není.

Za roli mrchy jsem byla šťastná

Momentálně vás můžeme vidět na nové streamovací platformě prima+ v minisérii Půlnoční zpověď, kde hrajete velkou mrchu a manipulátorku…
Ano, je to tak. (smích) Jediné, co k tomu můžu říct je, že jde o roli, kterou by si přála asi každá herečka. Alespoň pro mě to byla velká herecká výzva. Byla jsem za tu roli šťastná. Má postava je v seriálu velmi důležitá, hýbe osudy všech a protínají se díky ní různé linky, takže k ní není možné nic moc říct, protože bych všechno prozradila. Je to mladá influencerka, která má dvě děti a určité své závislosti – ať už jsou to sociál ní sítě, nebo jiné věci – a jde těžce přes mrtvoly. Je zlatokopka a není vždycky úplně psychicky v pořádku. Proto bylo její ztvárnění pro mě dost náročné.

Půlnoční zpověď - osmidílná detektivní série na Primě

Zdroj: Youtube

U vás se pozitivní a negativní role hodně střídají, že? Ve Slunečné jste hrála mrchu, v Pálavě zase hodnou holku.
Ano, ale jsem za to ráda. Když jsem do herecké branže nastoupila, dlouho jsem hrála jen hodné holky, a pokud femme fatale, tak šlo o romantické postavy. Začala jsem se po pár letech trochu nudit. Přála jsem si nějaké potvory a pak jich pár přišlo. Hezky se mi střídaly a musím říct, že tahle moje postava je teda extrémní svině. Pardon… (smích) Není to holka, se kterou bych se kamarádila. Ale vlastně jsem si přála hrát něco takhle exponovaného, psychologického a snad se mi ji podařilo dobře ztvárnit. Trochu tuším, že až diváci seriál uvidí, budu rychle potřebovat kladnou hrdinku. (smích) Diváci si bohužel často myslí, že herec je ve skutečnosti takový jako jeho postava, ale tady skutečně ne. Ani trochu.

Fanoušci mi říkali, že jsem zlatá

Stává se, že vás lidé zastavují na ulici a spílají vám?
Jo, hodně se mi to stávalo při natáčení Slunečné. Pak mě zase chválili, když dávali Pálavu, a říkali, jak jsem zlatá. Ale já tomu rozumím. Když tu práci člověk dělá dobře a je přesvědčivý, lidi pak mají pocit, že je takový i v reálu. Ale občas je to nepříjemný. Když člověk hraje psychopata, ve skutečnosti jím samozřejmě není, ale lidé mu dávají čoud, tohle je blbý.

Komunikujete s fanoušky na Instagramu?
Snažím se, ale přiznávám, že v sociálních sítích tolik nejedu, nebaví mě jako některé mé kolegy. Občas tam něco dám, aby lidi věděli, na čem dělám, a třeba se na to dívali. Ale nejsem tam tak často.

Zavedla jste se v seriálech, hrajete i v divadle, co vás baví víc?
Hraju ve třech pražských divadlech a hraju rozmanité role, teď tedy především komediální, ale nejde úplně říct, co mě baví víc. Ony se tak životem prolínají. Když máte těžké životní období je úlevné zahrát si komedii, a naopak, když je vše dlouhodobě rozjuchané, tak vás komediální role přestanou bavit a chcete něco dramatičtějšího. Teď si asi nejvíc užívám poměrně nové představení v Divadle Kalich muzikál Biograf láska. Pro mě je to první a asi i jediný muzikál. Hraju tam hlavní roli, ve které jsem se hodně našla, ale nejsem zpěvačka, takže jsem ji musela hodně pilovat a dostat do nějaké formy. Můj hlas je dost specifický, ne všude se dá použít, ale využívám ho třeba dobře v dabingu.

Jak vás tak poslouchám, skoro to vypadá, že pořád jen pracujete…
Víte co, nemám toho času moc. Prožila jsem teď tři brutální roky, kdy jsem jenom makala. I teď ještě občas pracuju osmnáct hodin denně, ale řekla jsem si – a to chci dodržet –, že letos nebudu tolik pracovat. Pár věcí už jsem odmítla. Budu asi pořád pracovat víc, než je v této branži běžné, ale chci mít letos alespoň dva dny v týdnu volno, což jsem teď tři roky neměla. Makala jsem opravdu kaž dý den a měla třeba jen jeden den v měsíci volno. To bohužel nejde dlouhodobě zvládat a já už se cítím hodně unavená.

Anežka Rusevová
Anežka Rusevová: Role nevzhledné a obtloustlé už mi vadily, tak jsem zhubla

Řekla byste o sobě, že jste workoholička, nebo se vše tak náhodou sešlo?
Tak nějak se to sešlo. Naskočila jsem na vlnu a už jsem jela. Můj problém je, že neumím moc říkat ne. Navíc mi chodily hezké nabídky na projekty, které jsem dělat chtěla, takže se sešlo všechno se vším. Jsem za to ale ráda, i když se pak cítím unavená, proto chci letos zvolnit.

Po čem dalším ještě toužíte?
Moc bych chtěla zase víc jezdit na chatu, kterou mám. Tohle jsem loni vůbec nezvládla, tak doufám, že to letos vyjde. A také bych si chtěla na měsíc pronajmout dům někde v zahraničí. No, uvidíme…