Jak už to tak bývá, k šití se dostala na mateřské a taky trochu kvůli nedostatku vyhovujícího zboží na trhu.

„Hodně jsem se tehdy zaměřila na kojicí oblečení. Zjistila jsem, jak je tato móda nedostupná. Sama jsem měla asi dva kusy oblečení, které jsem nechtěla nosit pořád dokola, a tak jsem si řekla, že si to prostě ušiju,“ říká.

Šaty mají k názvu přidané slovo mum, jako je například Bestiemum. „V těch šatech jsou všité skryté zipy a šaty tak slouží, ale zároveň vypadají elegantně,“ říká o svém produktu, na kterém si maminky pochvalují hlavně to, že někoho napadlo všít ty zipy tak, aby se otevíraly zespodu a nebylo vidět celé prso.

Aby ne, všechny šaty Nikola testuje a dolaďuje tak, aby byly funkční. Každý nový střih tak ušije v první verzi nejdřív pro sebe nebo maminku, sestru a na základě jejich připomínek pak společně vychytávají nedostatky. Specifické jsou její šaty třeba tím, že mají kapsy, aby tam ženy mohly dát aspoň klíče nebo telefon.

„Nejčastěji je šiji z teplákoviny nebo bambusového úpletu, což je takový lehký materiál, který se nemusí žehlit, jen se vypere, pověsí, usuší a jdete. Šaty lze nosit s punčochami, teniskami, s džískou a vypadá to dobře,“ říká Nikola Pragerová alias Zrzkůlka.

„Chtěla jsem, aby mě ten název nějak personalizoval. Zrz proto, že jsem zrzavá, a cool jakože super, jen jsem nechtěla, aby to bylo moc anglické, tak jsem to napsala česky,“ nastiňuje maminka dvouleté Zorinky.

Ušije v podstatě cokoliv

Tahle Budějčanda vám ušije v podstatě cokoliv. Začínala s dekami pro pejsky, protože jednoho sama má, pak k tomu přibyly pytlíky na granule, občas vytvoří něco pro děti, na kontě má už i mikiny pro pány.

„Mám v plánu šít i trička nebo tílka. Zrovna nedávno jsem zkoušela nový střih,“ vypráví o tričku s nabíranými rukávy. „Chtěla bych vytvořit i pár limitovaných kousků, které budou pomalované. Další ambicí do příštího roku je zkusit rozjet e-shop a vyrazit za lidmi na jarmarky,“ přiblížila Jihočeška svoje plány.

Jejím ateliérem je dětský pokoj, kde si šicí dílničku zřídila. Vedle dětského domečku pro panenky má pracovní stůl a na něm dva šicí stroje. Chodící reklamou jsou pak kamarádky, nebo již spokojené klientky, které některý z jejích kousků vynesly. Na svém koníčku, díky kterému se na mateřské odreagovává, má Nikola nejraději, jak sama říká, hlavně ten progres.

„Když vidím, jak je každý ten produkt lepší a lepší, to mě baví. Jsem také ráda, že moje šaty nenosí jen má věková kategorie. Nedávno si u mě jedna paní objednávala šaty pro svou maminku mikino-šaty. Je jí sedmdesát pět let a já ji potkávám a moc jí to sluší. Je to taková stylová důchodkyně. To mě naplňuje a hřeje u srdce,“ dodává s úsměvem na tváři.