Na městské skládce tuhého komunálního odpadu se ročně uloží sedm a půl tisíce tun materiálu. Opakovaným rozborem bylo zjištěno, že čtyřicet procent tvoří bioodpad, tedy takový materiál, který se dá působením mikroorganismů rozložit. Při kontrolovaném rozpadu lze navíc získat ještě teplo, hořlavý bioplyn a ve finále ještě kvalitní kompost.

Veškeré kompostovatelné zbytky z domácností už lze nyní dávat na sídlišti Milady Horákové a vilové čtvrti Amerika do městských kompostérů, nebo do nádob ve třech sběrných dvorech. Konkrétně ve Smrkovicích, u Václava a v Logrech. Odpad ze zahrádek a parků se sváží do městské kompostárny.

V návrhu ministra životního prostředí je vyhláška, která by od počátku příštího roku měla upřesnit způsob třídění biologického odpadu a jeho využití.

„V Písku máme v plánu odpadového hospodářství výstavbu bioplynové stanice. Oficiální název je Zařízení k využití energetického potenciálu organických odpadů. Bylo by tu možné využívat mimo kompostovatelný odpad ještě například kejdu, drůbeží hnůj a zbytky senáže či siláže ze zemědělských provozů a podobně. Lze tu efektivně likvidovat i veškeré živočišné odpady třeba z masokombinátu, nebo zbytky z jídelen,“ uvedl několik příkladů vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Miloslav Šatra.

Při rozkladu organického odpadu vzniká bioplyn, který takové zařízení dokáže využít na výrobu tepla, potažmo elektrické energie. Tu má za povinost distributor elektřiny odebrat za garantovanou cenu. Vedlejšími produkty je pak teplo a kvalitní hnojivo.