Zdenka Jelenová13:50 – usedám s pražskými přáteli do předzahrádky. Servírka nám podává jídelní lístek. Vybíráme. 14:10 – sevírka se vrací a bere nám z rukou lístky: „Hotovky byly jen do dvou.“ Statečně znovu vybíráme. 14:20 – objednáváme a čekáme. 14:55 – čekáme (děti se na palačinky s banánem fakt těší).

15:10 – číšník dětem: „Už to bude! “ V 15:15 přináší ne právě horký bramborák. V 15:25 kapra s chladnou přílohou. Po dalších pěti minutách vytoužené palačinky. Místo objednaných banánů a medu je na nich zmrzlina.

Začíná studená průtrž mračen, slunečníky kryjí stolky jen mírně. Vbíháme (personál nepomáhá, leč pobaveně přihlíží) dovnitř. Děti dojídají rozmočené zbytky, číšník tvrdí, že vedoucí je právě doma a majitel mimo Písek. 16:05 – platíme 357 Kč a přátelé, občerstveni na těle i na duchu, odjíždějí.

Co myslíte, je nutné zvyšovat kapacitu vyhlášeného zařízení zcela evidentně nad síly personálu? Vážení čtenáři, napište nám o svých zkušenostech i odjinud!