Sankce související s krizí na Ukrajině již pocítily i některé jihočeské firmy, jako třeba Madeta. Lze předpovídat, jak dlouho bude tento stav ještě trvat?
Situací kolem Ruska se naše vláda zabývá. Její původní ambicí bylo zvýšit export do Ruska. To je za této situace velmi obtížné. Přesto se vývoz do Ruska doposud relativně dařilo držet. Čísla za první letošní pololetí ukazují, že export sice poklesl, ale jen o 0,3 procenta oproti roku 2013. Na straně druhé export na Ukrajinu se v prvním pololetí snížil hned o 30 procent oproti předchozímu roku, což je samozřejmě velká ztráta pro české exportéry.
V tuto chvíli víme, že evropské embargo týkající se vojenské techniky, zboží dvojího užití (produkty, které je možno použít pro civilní i vojenské účely – pozn. red.) a zboží pro ropný průmysl vyvolá 
v příštím roce ztrátu v oblasti exportu ve výši 2,2 miliardy korun z celkových zhruba 115 miliard, což je hodnota vývozu do Ruska.
Snažili jsme se při jednání 
v Bruselu dosáhnout toho, aby pravidla byla co nejvhodnější pro české firmy. Nyní platí, že sankce se nevztahují na již uzavřené smlouvy, tudíž reálný dopad těchto opatření české firmy pocítí hlavně až v příštím roce.
Vážná je i situace ve vámi zmíněném potravinářském průmyslu.
Největší obavy v tomto sektoru ale nejsou ani tak z té ztráty exportu do Ruska. Jako spíše z toho, že země, které do Ruska tradičně vyvážejí, tedy Polsko, Litva nebo Francie, přesměrují export zboží, které mělo putovat do Ruska, na český trh. To povede ke snížení cen výrobků, čímž se zkomplikuje situace českých zemědělců a potravinářů. Tedy i těch, kteří zboží nevyvážejí, ale dodávají je na český trh.

Zasáhnou sankce, ať už přímo, nebo nepřímo, i další průmyslová odvětví?
Už nyní je zřejmé, že protiruské i protievropské sankce mají negativní vliv také na ty obory, které nejsou těmito sankcemi přímo dotčeny. Podobné opatření totiž vyvolává  nedůvěru a nejistotu napříč ekonomikou, čímž ovlivňuje 
i obchody, které nejsou sankcemi formálně zasaženy.

Přejděme k tématu dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Jsou dva nové jaderné bloky 
v Temelíně už nadobro nereálnou vizí?
Nyní vedeme debatu na odborné i politické úrovni, která by měla vyústit v návrh, jak dále postupovat v oblasti jaderné energetiky.
Návrh vládě předloží Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem financí.  Nechci předjímat závěry zmíněné zprávy, ale zdá se, že existuje shoda nevrátit se z několika dobrých důvodů k záměru výstavby dvou bloků v Temelíně. Spíše to bude tak, že jeden blok se postaví 
v Temelíně a další v Dukovanech.

Jaké jsou ty dobré důvody, 
o nichž jste se zmínil?
Stavba jednoho bloku v Temelíně a dalšího v Dukovanech umožní rozdělit zakázku minimálně mezi dvě firmy. Navíc je poměrně velký tlak na to, aby se začala konkrétně plánovat dostavba Dukovan. Pokud by k tomu nedošlo, Dukovany s ohledem na svou životnost přestanou být v roce 2037 jadernou elektrárnou.

ČEZ před časem přislíbil
v souvislosti s dostavbou dvou temelínských bloků několikamiliardovou investici do infrastruktury v jižních Čechách.  Pokud by ČEZ nyní dotace krátil, je šance, že by je obcím nějak kompenzoval stát?
Samozřejmě z hlediska Jihočeského kraje by bylo nejlepší, aby v Temelíně byly postaveny dva nové bloky a tomu odpovídající infrastruktura. Bohužel, omezení financování ze strany ČEZu není dáno jen odsouváním dostavby Temelína. Ale také tím, že se sem exportuje dotovaná elektřina z obnovitelných zdrojů, tím pádem v prvním pololetí zisky ČEZu poklesly. Stát nepochybně bude některé projekty z oblasti infrastruktury na jihu Čech financovat, ale asi to bude trvat delší dobu, než bylo původně zamýšleno.

Jak velkým hendikepem je pro jihočeské podnikatele chybějící dálnice D3?
Jde o výrazný hendikep. Na jihu Čech potřebujeme dálnici D3. Potřebujeme napojení na Prahu, ale také na rakouskou dálniční síť. Mám ale obavy, že konkrétně ve středních Čechách bude příprava stavby dálnice ještě velmi obtížná. Největším úkolem pro nás v jižních Čechách je, aby se pohnul obchvat Českých Budějovic. Jihočeský kraj dobře fungoval při protlačování stavby dálnice v táborském okrese. Je třeba, aby jihočeské instituce přispěly 
i k protlačení stavby budějovického obchvatu. Bohužel mám pocit, že dříve budeme napojeni na Linec než na Prahu.

Pro mnoho jihočeských firem je velikým problémem sehnat pracovníky kvalifikované 
v technických oborech. Máte obdobné poznatky i z dalších českých krajů?
Celorepublikově je to obrovský problém. Stále se vedou řeči o duálním systému, 
v němž firmy spolupracují na praktické přípravě učňů nebo středoškoláků. Při své návštěvě jižních Čech jsem poznal, že například ve velešínském Jihostroji se daří problém řešit ve spolupráci 
s místní střední školou. U některých dalších firem ale zatím tato věc zůstává neřešeným problémem. Podnik, který do vzdělávání mladých lidí dává své peníze a umožňuje učňům a studentům získat praxi, na tom v žádném případě nemůže tratit. Rozhodně by měl mít zajištěnu kompenzaci pro případy, kdy mladí lidé připravení pro výkon povolání odejdou do jiné firmy.  To 
u nás zatím většinou není.

Existuje systémové řešení tohoto problému?
Ano, vedu o něm debatu se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Potíž je, že v zemích, kde duální systém dobře funguje, tedy třeba v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku, existuje povinné členství v Hospodářské komoře, případně systém, který firmám ve výše popsaných případech zajistí určitou kompenzaci. To u nás neplatí a popravdě zatím ani necítím vůli vydat se tímto směrem. Proto řada představitelů průmyslu spíše mluví 
o systému s prvky duálního systému než o systému duálního vzdělávání. Mám ovšem pocit, že bychom měli mít větší snahu o ten systém jako takový než jen o jeho prvky.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se při své nedávné návštěvě Českých Budějovic znovu vyslovil pro povinnou registraci podnikatelů 
v Česku. Je to podle vás krok, který by nedostatek technicky vzdělaných pracovních sil pomohl řešit?
Povinnou registraci bych viděl jako vítaný posun dopředu s ohledem na přetrvávající nevoli některých podnikatelů k povinnému členství v Hospodářské komoře.