Jindřichohradecký basketbalový fanoušek si může oddechnout. Zápasy NBL bude navštěvovat i v příští sezoně. Rozhodla o tom vítězná baráž s Hradcem Králové.
O rozhodujících zápasech jsme si popovídali s kapitánem Lions Stanislavem Zuzákem.

Už proběhla nějaká oslava?
Oslavili jsme to po cestě autobusem domů i potom. Ještě něco proběhne společně s vedením klubu.

Po porážce v prvním utkání v Jindřichově Hradci to ale na oslavy příliš nevypadalo…
Nevypadalo to s námi vůbec dobře a na klidu nám to nepřidalo. Nicméně i tak jsme byli schopni připravit se na druhý zápas, který už vypadal tak, jak vypadat měl.

Domácí duel vám nevyšel a snad poprvé v sezoně vás diváci vyprovodili pískotem. To muselo hodně zamrzet…
Co jsem v Jindřichově Hradci, ještě se to nestalo. To je pravda.

Jak jste se po zápase cítili? Bylo těžké dát se do odvety psychicky dohromady?
Nálada na tréninku den po utkání nebyla dobrá. Zároveň jsme si však uvědomovali, že ztráta sedmi bodů v basketbale nic neznamená. Zas takovou vědu jsme z toho nedělali, ale byla to popravdě řečeno nepříjemná situace.

Ukázalo, že měsíční pauza bez herního vytížení byla příliš dlouhá?
Mohlo se to projevit, ale bylo tam víc věcí, které ten zápas rozhodly. My jsme začali dobře a byla škoda, že jsme ve druhé části náš náskok nenavýšili na víc jak deset bodů. Potom by další průběh jistě vypadal jinak. Soupeř hrál ale velice dobře, takže se udržoval na dostřel. Na každý náš pokus o trhák zareagoval dvěma trojkama a nemohli jsme se tak odpoutat. To Hradci dodávalo energii, a proto poslední čtvrtina dopadla pro nás tak špatně.

Zaskočili vás Královští Sokoli tím, jak hráli dobře?
To nemůžu posoudit, protože jsem je předtím hrát neviděl. Každopádně ale nemají špatný mančaft. Mají ve svém kádru řadu hráčů s ligovými zkušenostmi. Nám pomohl jen jeden z Američanů a tím pádem na některých hráčích, kteří na to nebyli dosud zvyklí, ležela větší tíha. To také mohlo náš výkon v prvním utkání ovlivnit.

Odveta v Hradci Králové se pro vás vyvíjela opět výborně a v poločase jste měli sedmnáctibodový náskok. Jenže během sezony jste řadu podobně dobře rozjetých zápasů ve druhé půli ztratili, podobně jako ten první barážový. Bleskla vám v hlavách varovná kontrolka?
Samozřejmě, zvrtnout se to může vždycky. Když použiji příměr z hokeje, viděli jsme, že Litvínov vloni vybojoval titul a letos hrál o udržení v extralize. Přitom, žádné velké změny v kádru se přes léto neudály. Tím chci říct, že je to jenom sport a stát se může všechno. Uvědomovali jsme si to a řekli jsme si, že musíme udělat všechno proto, aby se ten slibný vývoj neobrátil.

Co jste museli udělat jinak, aby se blamáž z koncovky prvního utkání neopakovala?
Museli jsme pokračovat tak jako v prvním poločase, dodržovat stanovenou taktiku a to přineslo ovoce. Hlavně jsme neustoupili od kolektivního výkonu, tak jako tomu bylo v poslední čtvrtině u nás. V prvním utkání, když to nešlo týmově, pokoušeli se to vzít jednotlivci na sebe a to ne pokaždé přinese úspěch.