Volejbalisté českobudějovického Jihostroje mají před sebou jeden z nejdůležitějších zápasů v této sezoně. Ve čtvrtek nastoupí v domácím prostředí od 18:00 ve čtvrtfinále Poháru CEV proti Ankaře.
Na dotazy odpovídal smečař Tomáš Fila, který po loňské sezoně otevřel reprezentační kapitolu,  pro  zranění zad ji ale musel nečekaně a nedobrovolně uzavřít. V létě výrazně zapracoval  na rehabilitaci vyhřezlé ploténky a zdá se, že postupně, krok po kroku, se vrací do bývalé formy.

Už z vašeho přízvuku je jasně slyšet, že nejste kovaným Jihočechem, odkud pocházíte?

Z Moravy. Z Hošťálkové. Je to taková malá vesnice, která leží kousek od Vsetína.

Tam jste se poprvé vypravil na volejbalový kurt?
Načuchl jsem tam k volejbalu. V naší vesnici byl volejbal sportem číslo jedna. Na kurt mě přivedl taťka, který také dřív hrával.

V jihočeské metropoli vás kamarádi přezdívají Bohouš. Slyšíte spíš na Tomáše nebo na novou přezdívku?
Já „su" Tomáš, ale v Budějovicích mi Bohouše vymyslel masér. Když jsem poprvé přišel do šatny, hned na mě volal, že jsem z Moravy, tak budu Bohouš. Už mi to zůstalo.

Slyšíte na obě jména?
Víc teď slyším na Bohouše.   Když přijedu domů, tak na mě všichni volají, Tome, Tomáši, ale pro všechny Jihočechy jsem prostě Bohouš.

Aktuálně je českobudějovický Jihostroj ve čtvrtfinále Poháru CEV, už ve čtvrtek vás čeká turecká Ankara. Jaké jsou vaše konkrétní volejbalové cíle?
Na zápas s Ankarou zveme všechny diváky. A můj cíl? Ve volejbale se dá určitě dosáhnout ještě víc, než jsem dosáhl. Třeba bych si rád zahrál na kvalitním zahraničním angažmá,  ale jsem v Jihostroji spokojený. Rád bych se víc prosadil v reprezentaci.