Deník oslovil jeho tatínka Miroslava, který v minulosti patřil k nejlepším českým blokařům a také působil v českobudějovickém dresu. Mimochodem, otec talentovaného hráče právě v těchto dnech slaví kulaté padesáté narozeniny. Gratulujeme…
„Marek hrál ve městě Poitiers,“ zmiňuje Miroslav Šotola sympatickou destinaci jižně od Paříže. „Tuto sezonu odehrál za místní klub Stade Poitiers Volley Beach.“
Jak už bývají fanoušci ve Francii zvyklí, volejbalové kluby jsou prošpikovány mnoha cizinci. Společně s českým volejbalistou a domácími hvězdami byli v klubu, který skončil v prvním kole play off, také další hráči, kteří mají velikou sportovní kvalitu. „Spoluhráči Marka jsou z různých koutů světa,“ přikyvuje Marek. „Ital, Řek, Američan, Kubánec, Slovinec, Brazilci.“
Při přesunu z jihu Čech do Francie měl Marek obrovská očekávání. Jeho jedovatá levačka přesáhla českou extraligu, proto odborníci byli zvědaví, jak si povede nad francouzskou sítí. Nad francouzskými bloky.
Jenomže hned na startu přišly nečekané komplikace. „Těsně před začátkem sezony si natrhl břišní sval, léčba se bohužel protáhla na sedm týdnů, proto mu několik úvodních kol uteklo.“
Ve francouzských velkoklubech je na všech postech ohromná konkurence. Na důležité pozici univerzála to platí dvojnásob. Jihočech se o post jedničky pral s Brazilcem. „Chizoba chytil šanci za pačesy a v podstatě odehrál celou sezonu,“ konstatuje Miroslav Šotola. „Dokonce se dostal do nejlepší základní šestky celé Pro A,“ popisuje tradiční anketu nejvyšší soutěže ve Francii.
I tak ale při hodnocení uplynulého ročníku převládá v duši českého reprezentanta spokojenost. Posunul se hráčsky i osobnostně. „Volejbalově je velmi spokojený, lidsky i herně si se spoluhráči sedl,“ souhlasně přikyvuje Miroslav. „Marek bydlí hned vedle haly v hezkém dvoupokojovém bytě,“ popisuje zákulisí zahraničního angažmá. „V Poitiers se mu líbí, je to univerzitní město velké jako České Budějovice.“
Levoruký odvážný a razantní univerzál přidal ke svým volejbalovým dovednostem i znalost cizího jazyka. „Francouzsky se trochu naučil,“ říká Miroslav, ale jedním dechem dodává: „Ale řeč to rozhodně jednoduchá není.“
Otec se synem o volejbalu diskutují velmi často. Miroslav se po ukončení aktivní kariéry věnuje trenéřině, připravuje dokonce mládežnické české reprezentanty.
Ve složité koronavirové době, která nepřeje sportům, sportovcům, fanouškům, ale ani cestování, se v Poitiers se synem sešli. Ale jen epizodně. „Jen jednou, pomohl jsem mu se stěhováním,“ usmívá se Miroslav. „Strávil jsem tam víkend.“
A stálo to za to.
Program si Šotolovi nachystali atraktivní.
A splnili ho do posledního bodu. „Zajeli jsme se podívat k Atlantiku, do města La Rochelle, prohlédli jsme si pevnost Boyard, vykoupali jsme se a pak mě čekala zpáteční cesta.“ Za volantem Miroslav Šotola urazil 1 600 kilometrů. „Vzhledem ke zvláštní sezoně bez diváků a dalším covidovým omezením jsem víckrát možnost neměl.“
Jak bude vypadat Markova příští sezona?
Manažeři, hráči, agenti v dubnu nic neřeknou.
Smlouvy se dolaďují, nabídky teprve přicházejí, atmosféra přesunů bublá pod pokličkou, pod kterou nikdo nesmí nahlédnout.
Přestože ale měl kontrakt podepsaný na dva roky, Marek Šotola v klubu skončí.
Tuto informaci jeho otec Deníku potvrdil. „Přestože byl ve Francii moc spokojený, tak v Poitiers nezůstává.“ Podle zákulisních informací šikovný univerzál opravdu jižně od Paříže pokračovat nebude. Další smeče nepřidá asi ani ve francouzské lize, proslýchá se, že by se jeho domovem mohl stát minimálně na sezonu Berlín.
