Ještě před začátkem celé akce poskytla Hana Deníku následující rozhovor.
Proč jste přijala pozvání na tuto charitativní akci?
Protože je tato akce pro dobrou věc. Mně u nás v Česku chybí u dívek ze soutěží Miss podobné akce. Ty by právě takové akce dělat měly. Jsem ráda, že Aneta Faitová s Denisou Přibylovou takové věci dělají. A když mě Aneta, se kterou se znám už dost dlouho, oslovila, tak jsem samozřejmě ráda souhlasila.
Před několika dny jste se vrátila z Filipín, kde jste se zúčastnila soutěže krásy Miss Earth. Co byste nám o ní řekla?
Miss Earth je ekologicky zaměřená soutěž krásy. Jedná se o vodu, vzduch, lesy, pralesy, o globální oteplování, prostě o životní prostředí. Všech 85 dívek mělo připraveno do prezentace věci, které jsou jim nejbližší. Ty také přednesly a musely je obhájit, protože v případě vítězství by se musely v tomto také angažovat. Já jsem přednesla materiál o netestované kosmetice na zvířatech. I když se to netýkalo přímo zaměření k této soutěži, všichni byli z tohoto nadšeni, protože já tuto kosmetiku používám. Myslím si, že o tom vím docela hodně. Mám s tím zkušenosti.
Jaká byla organizace a zákulisí celé této soutěže?
Organizace soutěže byla překvapivě výborná. První týden našeho pobytu jsme hodně cestovaly po Filipínách, hlavně po plážích. To bylo moc hezké. Také jsme chodily za dětmi do škol a nemocnic , stejně tak sponzory této soutěže. Musím říci, že všechny holky, ať už byly z Ameriky, Afriky, Austrálie, ale i odjinud, byly velice příjemné, chovaly se k sobě vstřícně. Nikdo nikoho nepomlouval ani neschazoval. To u nás doma to je docela jiné. Bylo velice zajímavé naslouchat, když některé z nich vyprávěly o svých zemích, o tom, jak tam žijí a podobně. Na pokoji jsem bydlela s dívkami z Brazílie a Ekvádoru a obě byly skvělé. S těmi jsem v kontaktu i nyní.
Postoupila jste až mezi šestnáct nejkrásnějších dívek. Co pro vás tento úspěch znamená?
Mám z tohoto úspěchu obrovskou radost. Uspět v tak silné konkurenci dívek z celého světa, se jen tak nepovede. Před vlastním finále se uskutečnily čtyři soutěže – plavky, národní kostým, večerní šaty a volná disciplína. Na závěr finále se pak vyhlásily konečné výsledky.
A líbila jste se odborné porotě?
Žádnou z těchto soutěží jsem nevyhrála, tak asi ne (smích). Roztomilé bylo, že jsme po celou dobu našeho pobytu nosily na sobě šerpy s názvem země, odkud jsme byly. Bylo úžasné, když jsme třeba volaly na dívku – Mexiko, pojď sem, nebo Ekvádore, přijď za námi k bazénu a podobně.
Fandil vám někdo v hledišti z České republiky?
Ne, to ne. Setkala jsem se tam s jediným Čechem, a to byl pracovník na naší ambasádě.
Jaké počasí bylo na Filipínách?
Nádherné. Velké teplo. Nevím přesně, kolik tam bylo stupňů, ale pětatřicet určitě. Když jsme byly na pláži, tak jsme se opalovaly, za celou dobu pouze dvakrát pršelo.
Jaký máte vztah ke sportu?
Aktivně nesportuji, nepravidelně chodím do posilovny, bruslit, hrát tenis. Dříve jsem závodně tancovala, věnovala jsem se latinsko–americkým tancům a hip hopu. Teď ale při spoustě práce a studiu na škole moc nestíhám.
Patříte k těm divákům, kteří při velkých turnajích vysedávají u televizní obrazovky?
Přiznám se, že mě více baví hokej než fotbal, protože je to rychlejší sport. Takže, když se koná hokejové mistrovství světa a mám čas, podívám se na zápasy českého týmu. A také u toho dívání hodně fandím. Dojatá jsem byla u závodů, která na zimní olympiádě v Turíně absolvovala běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová. To mě dostalo.
Fandíte nějakému klubu nebo konkrétnímu sportovci?
To ne. Ale teď sivzpomínám, když se v létě konaly Olympijské hry v Číně, zaujal mě svými výkony a ziskem osmi zlatých medailí americký plavec Michael Phelps. Jeho výkony v bazénu, to bylo něco neskutečného.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Mám za sebou rok studií na škole, která mě ale nijak neoslovila. Asi jsem si špatně vybrala. Chci přejít na jinou školu, ta bude pro mě prioritou. Pracuji v modelingu, někdy je práce dost, jindy zase méně, nestěžuji si. Baví mě to a věřím, že ještě nějaký čas bavit bude.
