Například sedmnáctiletá Adriana Lindaurová získala před nedávnem v soutěži Dívka léta 2008, pořádané bulvárním deníkem, v hlasování čtenářů titul Miss Sympatie a ve vlastním finále soutěže ji odborná porota přisoudila titul druhé Vicemiss. A to se do této soutěže přihlásilo na dva tisíce dívek.

Adriana je cvičenkou klubu aerobiku AC Sole, a právě tohoto sportovního odvětví se týkal náš rozhovor.

Adriano, proč u vás vyhrál právě aerobik?

Asi proto, že jsem ve svých dvanácti letech skončila s jedním sportem, a tím byl volejbal. Ten už mě přestal bavit. A protože v té době právě hledali v aerobním klubu nové cvičenky, tak jsem se přihlásila.

Volejbal i aerobik jsou kolektivním sportem. Znamená to, jste člověk, který bývá nerad sám?

Určitě. Naše vedoucí Jarka Benešová cvičila arobik už dlouho před tím a její klub byl hodně známý. Chtěla jsem sportovat a aerobik mne hodně lákal. Dneska svého rozhodnutí nelituji, v klubu jsem moc spokojená.

Cvičíte týmové formace, proč ne sólově?

Protože mě týmové formace baví. Cvičí nás několik dívek najednou, a když jedna z nás něco zkazí, tak to pokazí všem. Proto musíme být dobře sehrané a secvičené. Je to větší zábava a z případného úspěchu v nějaké soutěži se nás pak raduje víc.

Kolika soutěží se účastníte za sezonu a na jaké úrovni se konají?

Účastníme se republikové soutěže. Jenom pro zajímavost, loni jsme v týmech skončily na pěkném čtvrtém místě. Pak jsou i menší soutěže, okrajové. Závodní sezona nám začíná zpravidla v listopadu a končí někdy v březnu. V současné době hodně trénujeme a secvičujeme nové sestavy. Již zanedlouho pojedeme na první soutěž.

Na každou sezonu máte nové skladby?

Ano. Vždy v létě absolvujeme týdenní soustředění, na kterém vše důkladně připravíme a následný čtvrtrok pak secvičujeme a dolaďujem, aby všechno klapalo, jak má.

Kromě soutěží se účastníte i různých společenských akcí, jste zvány na plesy a podobně. Tam, jak se říká, o nic nejde, žádná odborná porota vám nepřiděluje body. Jak si takové akce užíváte?

Abych pravdu řekla, pro mě jsou takové akce horší, než samotné soutěže. Nemám ráda předvádění se před známými lidmi. To raději před cizími. Jezdíme na závody do Prahy, Kladna i jiných měst, kde nás nikdo nezná. A to mi více vyhovuje. Když něco zkazíme, tak nás za to nikdo nekritizuje.

Je aerobik hodně náročný sport?

Řekla bych, že je dost náročný. Člověk potřebuje flexibilitu, musí se hodně věnovat protahování a posilování, neboť v sestavě děláme kliky, zvedačky, skoky a další cviky. Je to hodně o fyzické kondici.

Jak často trénujete?

Trénujeme v Písku čtyřikrát týdně, vždy hodinu a půl.

Vydržíte u aerobiku ještě dlouho?

Já doufám, že ano. V klubu máme dobrou partu, takže rozhodně s ním v nejbližší době nemíním skončit. Co bude za nějaký čas, se uvidí.

Pomohl vám nějak arobik v soutěži Dívka léta?

Já myslím, že ano, protože v osobním medailonku jsem předvedla něco jiného, než ostatní dívky. Řekla bych, že jsem tím zaujala, neboť je to něco, co mnoho lidí neumí.

Jaké jsou vaše další plány ve sportu?

Nadále bych se chtěla věnovat aerobiku a jezdit po soutěžích, protože zanedlouho již budu o kategorii výš. A tam už je zase o něco větší konkurence.

Několikrát jste už předváděla na módních přehlídkách. Chtěla byste se někdy věnovat modelingu?

Možná, že kdyby se naskytla možnost, být pod nějakou modelingovou agenturou, tak asi ano, ale že bych do toho šla bezhlavě za každou cenu, to určitě ne. Pro mě je teď důležitější škola. Spíš než módní přehlídky by mě více bavilo focení. Tam, když se něco pokazí, tak se fotografie nepoužije nebo se nějak vyretušuje, ale na přehlídkovém molu už nejde nic vrátit. Tam je chyba vidět v tom daném okamžiku a už s tím nic neuděláte.

Zasahujete, coby cvičenky, do výběru hudby k daným sestavám?

Určitě. S přibývajícím věkem hodně diskutujeme o střihu a barvě dresů, o hudbě, ale i o cvičení, které nevymýšlí jenom trenérka, ale podílí se nás na něm více. Někdy se do těchto záležitostí zapojujeme až moc, protože pak je hodně názorů, což není dobře.

Co si budeme povídat, pro muže jsou při soutěžích v aerobiku nejzajímavější dresy, tedy ty, které toho na dívčím těle co nejvíce odhalí. Pamatujete při vybírání střihů i na tuto skutečnost?

Samozřejmě, ale když máte dresy, které toho hodně odkrývají, tak se nesoustředíte plně na cvičení, ale stále se hlídáte, aby se někde nechtěně něco neukázalo. Proto máme u dresů nejraději kalhoty a tílka. Diváky chceme zaujmout tím, že si kupujeme svítivější, barevné látky. To je určitě lepší forma toho, jak, co se týká oblečení, diváky více zaujmout.

Řekněte na závěr, jaký je váš cíl pro nadcházející sezonu?

Čeká nás semifinále Aquilla aerobik team show, takže naším cílem je postup do finále této soutěže a v něm se umístit co nejlépe. Věřím, že uděláme dobrý výsledek.