Pro píseckou ženskou házenou a její fanoušky je toto umístění velké zklamání.

K rozhodnutí Josefa Keclíka přispěl fakt, že interligové družstvo žen nepostoupilo do play off a nebojovalo o některou z medailí.

Nejen o nevydařené sezoně jsme hovořili s trenérem Josefem Keclíkem, který vedl družstvo celé tři roky od jeho postupu do interligy.

Jak byste zhodnotil letošní sezonu?

Na to je jediná odpověď – sezona pro nás skončila velkým neúspěchem. Našim cílem byl postup do play off, kde jsme chtěli bojovat o některou z medailí v české části interligy. To se nám bohužel nepovedlo.

Kde vidíte hlavní příčiny tohoto neúspěchu?

Důvodů bylo hned několik. Za ten největší já osobně považuji velice úzký hráčský kádr družstva. Několik zraněných hráček jsme nedokázali adekvátně nahradit, což se projevilo na výkonu celého družstva. Na podzim chyběla v pěti zápasech Kateřina Keclíková, která společně s Ivetou Luzumovou střílela většinu branek týmu. Bodové manko z podzimu se nám pak v jarní části soutěže nepodařilo dohnat a zůstali jsme za branami postupu do play off.
Dále bych řekl, že v první části soutěže nám nefungovaly brankářky tak, jak jsme si představovali. Po příchodu zkušené Veroniky Mísařové se výkonnost týmu zvedla.

Naše křídla odehrála svůj průměr, ale na interligu je to málo. Celou sezonu jsme z těchto postů dávali velice málo branek a naopak hodně gólů jsme přes křídla dostávali. Pivoti střídali lepší momenty s horšími. Kdo splnil moje očekávání, byly spojky. Jak říkám, na ostatních postech jsme měli dost velké rezervy. Blahopřeji k postupu do play off Jindřichovu Hradci, který podával velmi slušné výkony, ale měl i trochu štěstí v tom, že v některých zápasech vyhrál nad dosti oslabenými soupeři. To ale ke sportu patří.

Co uděláte pro to, abyste se v příští sezoně těchto výkyvů vyvarovali?

Družstvo musí nadále intenzivně pracovat, aby v kvalitní konkurenci uspělo. Vzhledem k tomu, že tým nesplnil předsezonní cíle, nepočítám s tím, že bych ho nadále vedl. Proto nyní hledáme za mě náhradu. Máme vytipované dva trenéry, kteří by připadali v úvahu. Zatím jsme s nimi nejednali, neboť sezona je ještě rozehraná, necháme to až po jejím skončení.Věřím, že do měsíce budeme schopni oslovit lidi, které máme v hledáčku a pokusíme se s nimi domluvit.

Není to útěk z boje?

Není! Nejsem člověk, který z boje utíká. Hlavním důvodem mého odchodu je to, že jsem u družstva už dlouhou dobu. Tým už nutně potřebuje změnu ve vedení tréninků i samotných zápasů. Jak je vidět i u jiných sportů, každá taková to změna bývá ve většině případů ku prospěchu věci. Ale znáte to osvědčené rčení – Nikdy neříkej nikdy. Třeba se jednou vrátím.

Ale teď momentálně jsem nabyl přesvědčení, že družstvo potřebuje nový impuls. Teď jsme sehráli třetí sezonu, o které se říká, co se týká výkonu týmu, že bývá klíčová. První sezona přináší nováčkovský elán a nadšení. Ve druhé sezoně jsme naše kvality potvrdili postupem do play off, letos jsme výkonnostně nepostoupili, takže jsem přesvědčený, že změna týmu jenom pomůže.

Vy u družstva končíte, a co změny v hráčském kádru? Budou nějaké?

Sezona pro nás skončila teprve nedávno, takže zatím nemám žádné informace o tom, že by některá z hráček chtěla odejít do jiného oddílu. To se ale může změnit. Po sezoně svoláme schůzku, na které se všechny tyto záležitosti budou řešit. Už dnes je ale jisté, že stávající kádr se musí vhodně doplnit o čtyři až pět hráček. Co se týká interligových družstev, tam to bude těžké, takže budeme muset hledat mezi mladými házenkářkami z první ligy.

Letos jsme z družstva starších dorostenek přeřadili do žen Michaelu Borovskou, která hrála velice slušně. Dalším velkým talentem je brankářka Petra Káplová, bohužel ji čeká operace kolena, takže bude asi půl roku mimo hru. Vzhledem k tomu, že nyní máme ve výchově mládeže kvalitativní mezeru, musíme se poohlédnout jinde, i mimo náš region.

V této sezoně družstvu hodně chyběla dlouhodobě zraněná Kateřina Moravcová. Jak to s ní nyní vypadá?

Katka Moravcová již nastoupila do plného tréninku. Připravuje se doma ve Strakonicích a já věřím, že se v létě zapojí do přípravy našeho družstva pro další ročník v interlize. Je to jedna z hráček, která nám hodně chyběla. Celý podzim nehrála Michaela Hemrová, která měla zlomený kotník, pět zápasů chyběla již zmiňovaná Kateřina Keclíková. Neměli jsme tak široký kádr, abychom tyto chybějící hráčky a opory týmu dokázali rovnocenně nahradit.

Už ne coby trenér, ale z funkce předsedy oddílu házené Sokola Písek budete moci zasáhnout do organizace přípravy družstva žen na příští sezonu. Bude se nějak měnit oproti předchozím letům?

Nerad bych měnil zažitý model přípravy. Třetí týden v srpnu družstvo absolvuje soustředění na Štědroníně, kde bude celá dívčí složka pohromadě. Uvidíme, který trenér družstvo žen povede, ale byl bych nerad, aby se v tomto něco měnilo.
Měl bych nadále zůstat ve funkci předsedy oddílu a manažera, ale nechci nějakým způsobem budoucímu trenérovi zasahovat do jeho práce u družstva žen. Každý trenér potřebuje dostatek protoru a času. Nikdo nemá rád, když mu do toho někdo nějakým způsobem zasahuje.