Ta Píseckému deníku před několika dny poskytla následující rozhovor.

Současná situace v šipkách v Česku je trochu neurovnaná. Jsou zde dvě organizace – Unie šipkových organizací (UŠO, tzv. softy) a Česká šipková organizace ČŠO, steely).

Řekněte, jak to vlastně s šipkami v Česku je?

Unie šipkových organizací je softová organizace, to znamená, že používá umělohmotné automaty. Tato organizace je přidruženým členem ČSTV a pořádá mistrovství republiky jednotlivců, dvojic a triplemixů, dále mistrovství republiky a PVP týmů, superligu družstev, turnaje typu regional master, republikový Grand Prix a turnaje TOP UŠO a rovněž mistrovství republiky veteránů.

A Česká šipková organizace?

Tato organizace je členem WDF a organizuje mistrovství republiky jednotlivců, dvojic a týmů, turnaje Českého poháru a finálový TOP 16, dále pak mezinárodní turnaj Czech Open a v některých oblastech se pořádají i ligy družstev. Mezi oběma organizacemi jsou velké rozdíly.

A vy se věnujete šipkám v které organizaci?

Já oběma, ale upřednostňuji steely. To jsou více šipky, to je opravdový sport.

Kdy jste se vlastně začala šipkám věnovat?

Šipky hraji téměř sedm let a přivedl mě k nim kamarád, který je hrával před tím. Několikrát jsem si to vyzkoušela, a protože se mi zdálo, že by mě to mohlo bavit a že by se mi mohlo v šipkách dařit, zůstala jsem u nich. Před tím jsem hrála závodně tenis , a protože jsem chtěla zůstat u nějakého sportu, začala jsem se věnovat právě šipkám. A nelituji toho.

Hrála jsem je na Slovensku, potom jsem poznala přítele – šipkaře, za kterým jsem pak odešla do Čech. V Písku jsem čtyři roky a učím na Základní škole v Miroticích.

A jaké předměty vyučujete?

Na škole v Miroticích učím tři a půl roku, a to matematiku a tělocvik. Přiznám se, že zpočátku jsem své sportování chtěla na škole tajit, hlavně to, že každý víkend jezdím někam na závody, ale protože mě žáci i moji kolegové – učitelé viděli několikrát v televizi, tak už jsem musela s pravdou ven.

Vedení školy mně vychází všemožně vstříc, takže když potřebuji například odcestovat na týdenní mistrovství Evropy, tak mě uvolní.
Pochlubte se svými sportovními úspěchy z poslední doby…

Ve steelových šipkách se mi dařilo v mezinárodních turnajích světové organizace WDF. Před dvěma roky jsem vyhrála turnaj v Rakousku, loni jsem tam byla druhá, v Maďarsku jsem skončila třetí. Tady v Česku je pořádán skvělý turnaj Czech Open, na kterém jsem v roce 2009 skončila třetí.

Letos jsem tady vyhrála mistrovství republiky a stala jsem se i mistryní Slovenska v steelech. V softech jsem se dvakrát stala mistryní Slovenska, na mistrovství Evropy v Itálii jsem skončila čtvrtá a v roce 2009 jsem obsadila páté místo na mistrovství světa v Chorvatsku.

Jak často se konají tyto turnaje?

Mistrovství Česka ve steelech se konalo začátkem května, tam jsem vyhrála. Před několika dny jsem byla na mezinárodním turnaji v Maďarsku, kde jsem skončila pátá, když mě porazila druhá hráčka světa v poměru 4:2. To nebyl špatný výsledek. A za několik dní mě ve Španělsku čeká účast na mistrovství Evropy a na světovém šampionátu.

Jaká tam bude konkurence?

Kromě mistrovství Evropy a mistrovství světa se tam budou konat doplňkové turnaje. Evropského šampionátu se má zúčastnit až dvěstě žen a kolem pětiset mužů. Tam je oboustranný pavouk, prohrajete na pravé straně a spadnete do levé strany, a když prohrajete i tam, končíte. To jsou softy. Steely mají jiná pravidla, prohrajete a jedete domů.

Jak se na vrchol této sezony připravujete?

Za normálních okolností nijak zvlášť, to trénuji minimálně hodinu denně. Před velkými turnaji je to delší dobu, dvě až tři hodiny denně. Většinou trénuji doma sama, když mám jít hrát na softové turnaje, ta si jdu zahrát s jednou výbornou šipkařkou z Písku do restaurace U zlaté husy.

Jaký je zájem o šipky v Písku?

Pokud vím, hrají se zde tři ligy družstev, což je na toto město dost hráčů. Každý čtvrtek se konají turnaje jednotlivců, kterého se účastní patnáct až dvacet hráčů, převážně muži a dvě ženy bojujeme s nimi (smích).

Lze se šipkami nějaký čas živit profesionálně?

Softovými šipkami určitě ne, steelovými ano, ale pouze v zahraničí – v Anglii či v Nizozemsku. Čtyři nejlepší hráčky světa se uživí šipkami, stejně tak dvacet nejlepších mužů světového žebříčku. To jsou lidé, kteří šipkám věnují až osm hodin denně. U nás by to nešlo, jedině snad, kdybyste měl hodně štědrého sponzora, to pak ano.

Jmenujete se Nagyová, stejně jako herečka Jana Nagyová, představitelka filmové Arabely. Nemáte spolu něco společného?

(Smích) Ne, to opravdu nemáme.

A kdybyste měla kouzelný prsten Araely, co byste si přála?

Chtěla bych se zúčastnit mistrovství světa ve steelových šipkách, protože je velice těžké se na tento šampionát probojovat. Na mistrovství světa startuje pouze osm nejlepších žen. Dvě se tam dostanou ze světového žebříčku, dalších šest pak ze čtyř kvalifikačních turnajů. Já jsem se zatím dostala na dva kvalifikační turnaje, na které jsem musela jet do Anglie.

A přejít přes nejlepší hráčky je velice složité. Už jsem tam byla třikrát a nejlépe jsem skončila na sedmnáctém místě. Dostat se do Anglie na zmiňovaný turnaj, kterého se účastní nejlepší hráčky, je velmi těžké.

Jak to s vámi vlastně je, za jaký oddíl hrajete?

Jsem reprezentantkou Slovenska.Všechny turnaje jednotlivců hraji pod hlavičkou mého týmu DC TOI TOI DIXI Bratislava a steelové šipky v Čechách zase hraji za klub DC Bizoni. To je smíšený tým, za který startují hráči z Písku, Strakonic a dalších měst.

Máte z šipek nějaký velký zážitek?

Pro mě byl největší zážitek vidět naživo hrát několikanásobného mistra světa, Angličana Taylora. To se mi poštěstilo v Rakousku. Nejlepší steel šipky se hrají právě v Anglii. Kolem Taylora bylo neustále několik bodyguardů a přítomní lidé s úžasem přihlíželi jeho hře. To byl doslova šipkový koncert.

Po návratu z mistrovství Evropy a mistrovství světa jsme v našem rozhovoru pokračovali.


V minulých dnech jste se ve Španělsku zúčastnila mistrovství světa v šipkách. S jakými výsledky jste se vrátila domů?

Ve dnech 23. až 25. května se konalo mistrovství světa v elektronických šipkách na speciálních terčích bullshooter. Na tyto terče nejsme z domova zvyklí, je tam jiná vzdálenost odhodu. Přesto jsem turnaj odehrála, ale bez větších úspěchů. Nejprve se šampionát konal v takzvaném criketě, kde jsem z jedenaosmdesáti startujících závodnic skončila na pětadvacátém místě.

Poté se konala soutěž smíšených družstev, kde družstvo Slovenska, za které jsem závodila, obsadilo z patnácti účastníků sedmé místo. Poslední den šampionátu se konal turnaj v 501 DIDO, z devadesáti žen jsem skončila sedmnáctá.

Na světový šampionát bezprostředně navazovalo mistrovství Evropy. Tam jste byla úspěšnější?

První den evropského šampionátu se konala soutěž národních družstev. Slovenky měly těžký los a prohrály oba své zápasy. Tentýž den večer jsem se přihlásila do turnaje, který se nekonal pod hlavičkou mistrovství Evropy. Startovalo v něm šedesát sedm žen, mezi kterými jsem skončila na sedmém místě.

Druhý den se konal turnaj dvojic. S mojí spoluhráčkou se nám nedařilo, vyhrály jsme pouze jeden zápas. Další den začal nejdůležitější turnaj z celého týdenního pobytu, a to 501 DO, kde jsem ze stotřiceti dvou žen skončila sedmá.

Kdyby mi před turnajem někdo řekl, že skončím sedmá, asi bych byla šťastná, jenomže poslední zápas o postup do dalšího kola jsem za stavu 2:0 ve svůj prospěch prohrála 2:3, a to i přesto, že jsem hrála lépe než moje soupeřka. Jenomže jsem nevyužila více šipek na vítězství. Moje soupeřka nakonec skončila třetí.

Máte ještě v šipkách nějaké cíle?

Mým cílem je zúčastnit se mistrovství světa a neustále se zlepšovat a sbírat zkušenosti. Dělat tento sport bez většího sponzora je velice těžké. Pokud se účastním turnajů za náš klub, mám cesty hrazeny, ale když bych se někdy chtěla probojovat do top osmičky žen na světový šampionát, musela bych prakticky každý týden jezdit na turnaje do Anglie, Nizozemska či do Německa, prostě být pořád někde na cestách. Jenomže mám svoji práci, nějak se živit musím, takže na něco takovém nemohu ani pomyslet.

Jak to jde dohromady – práce učitelky na základní škole a provozování šipek na vrcholové úrovni?

Zaměstnání učitelky na škole mi docela vyhovuje, prakticky každé odpoledne se mohu věnovat tréninku nebo se mohu účastnit nějakého turnaje. Když potřebuji uvolnit ze zaměstnání, škola mi vychází všemožně vstříc, za což jsem moc ráda.

Projevily o šipky zájem některé z dětí, které učíte?

Přemýšlím o tom, že bych na škole založila šipkařský kroužek. Bohužel Mirotice jsou malé město, takže by museli pomoci i rodiče dětí, a já mám obavy, že by to dlouho nefungovalo. Z praxe vím, že šipky více baví chlapce než děvčata. Navíc šipky nepatří k populárním sportům jako je fotbal, takže si nejsem jistá, zda bych s kroužkem uspěla.

Jste Slovenka, jak jste prožívala nedávné mistrovství světa v ledním hokeji?

Šampionát se hrál na Slovensku, takže je jasné, že jsem fandila našemu týmu. Po jeho vyřazení jsem pak držela palce Čechům a jsem ráda, že vybojovali bronz.

Kam výkonnostně patří Češi v evropském měřítku?

V softových šipkách patří Češi, společně s Chorvatskem a Německem, mezi nejlepší státy Evropy. Ve steelových šipkách bohužel zaostávají a stejně jako další země východní Evropy se řadí někde na konec. K nejlepším zemím patří Anglie a Nizozemsko.

Vaše přání do budoucna?

Abych měla i nadále svoji práci a dostatek času na trénink i účast na různých turnajích.