Lukáš Kolpek obsadil se 313 body druhé místo a stal se tak vicemistrem, Tomáš Kolpek skončil se ziskem 193 bodů na sedmém místě. „Já jsem s tímto umístěním spokojený,“ říká s úsměvem stříbrný Lukáš a pokračuje: „Být druhý z patnáctičlenného startovního pole je pěkný výsledek. Seriál šestnácti závodů byl docela hodně náročný,“ dodal Lukáš Kolpek.

Oba bratři, kteří chodí do třídy 3. B na ZŠ J. K. Tyla v Písku, jezdí na čtyřkolkách od svých čtyř let a mají velkou podporu svého otce Jiřího Kolpeka. Když se ještě vrátíme ke skončenému seriálu Poháru ČR, říká druhý v pořadí Lukáš:

„Nejtěžší byl poslední závod v Březové nad Svitavou, kde jsem bojoval o konečné druhé místo, kdyby se mi ale nedařilo, mohl jsem skončit i čtvrtý. V první jízdě jsem obsadil druhé místo, ve druhé jízdě jsem byl třetí, což mi stačilo k tomu, abych skončil celkově druhý.“

„Já jsem dojel jednou třetí a druhou jízdu jsem nedokončil,“ krčí rameny Tomáš a pokračuje: „Tři kola před cílem jsem zadřel motor.“

„Lukáš měl v prvních třech závodech technické problémy na svém stroji, takže jel pouze tak, aby neztratil všechny body. V dalších závodech se bodová ztráta již nedala dohnat,“ doplňuje otec Jiří Kolpek a hned navazuje: „Celý seriál vyhrál Marek Fischer, který jezdí stylově velmi dobře. Druhé místo Lukáše je ale optimální.“

Kromě čtyřkolek oba kluky baví judo, jízda na kole, běh (zúčastnili se lesního závodu Kolem Ameriky) a v rámci časových možností i posilují, aby měli sílu nejen v rukách, ale i v nohách. Lze tedy říci, že všechny tyto sporty jsou v zimě dobrou přípravou na novou sezonu? „To určitě,“ říkají oba závodníci shodně.“

„Kluci jezdí na strojích ACCESS DRR 90, které mají dvoutaktní motory. Lukáš má svoji čtyřkolku v maximální sportovní úpravě, Tomáš nyní jezdí na sériovém stroji s racingovým motorem a potřebuje tlumiče nápravy. Ale na stroji, který má k dispozici, zajel solidní umístění,“ říká Jiří Kolpek.

Oba bratři jezdí za stejný tým, ASP Group Racing Team Klub v AČR. A jak je pro oba syny tento sport finančně náročný?

„Na to, že startují v Poháru České republiky, je to sport docela drahý,“ krčí rameny Jiří Kolpek a pokračuje: „Náročné je i cestování do místa konání jednotlivých závodů, do Ostravy jedete tři sta sedmdesát kilometrů tam a pak zase nazpátek. Daleká cesta je i do Březové, Mohelnice i dalších míst. To většinou vyjíždíme ve dvě nebo ve tři ráno, abychom byli všude včas na technickou přejímku. Závody v Čechách, jako v Plzni či v Jiníně, jsou pro nás, co se týká cestování, podstatně přijatelnější.“

Kluci, která trať byla nejnáročnější? „Asi ta v Jiníně, protože tam bylo hodně bahna a závod byl pro všechny jezdce hodně těžký,“ shodují se oba. Lukáš s Tomášem mohou jezdit v této kategorii až do svých jedenácti let. A neuvažují do budoucna o tom, že by chtěli přejít třeba na motokros? „U čtyřkolek chceme zůstat napořád,“ tvrdí oba.

Jiří Kolpek na závěr zdůraznil: „Nebýt velké podpory ASP Group Racing Team Klubu v AČR, asi bychom tento sport nemohli provozovat. Klukům se zatím vyhýbají zranění, pouze Lukáš se zmínil, že měl z jednoho závodu naražené koleno, ale nebylo to tak zlé.“

„Měli jednu běžnou havárii, ale nebylo to nic vážného. Kluci nosí povinné chrániče, které oběma dost pomohly,“ říká s úsměvem otec Jiří Kolpek.