Michal Ježdík ještě před nedávnem vedl reprezentační basketbalové družstvo mužů ČR. Před zahájením semináře poskytl Deníku následující rozhovor.

Jestlipak si vzpomenete, kdy jste byl v minulosti v Písku kvůli basketbalu?

Myslím, že jsem tady byl dvakrát. Vy ale máte zřejmě na mysli utkání Českého poháru, kdy jsem tady vedl tým Nymburku proti domácímu Sokolu.

A jaký je váš vztah k Písku?

Písek je velice nádherné a příjemné město. A co je důležité, hraje se zde výborný mládežnický basketbal. Zřejmě nejlepší na jihu Čech.

Co je hlavní náplní této vaší cesty na jih Čech?

Účastním se zde s trenéry basketbalu semináře, jehož téma je: Jak se dá zlepšit hra na útočné polovině. Pro mě je velice příjemné, že mohu přítomným předat zkušenosti, které jsem získal v dosavadní trenérské práci, hlavně při mých cestách do zahraničí.

Řekněme si na rovinu, že po sestupu z elitní divize je mužský basketbal v Česku ve velké krizi. Jak z ní ven?

Určitě to nebude záležitost několika let. Jedna věc je velká konkurence v mužském basketbale vlivem geopolitických změn. Ale zakopaný pes je někde jinde. Více bychom se měli zaměřit na výchovu mládeže, ale i trenérů. V tomto za basketbalovou Evropou hodně zaostáváme. Máme málo hráčů do seniorských výběrů a samozřejmě i do ligových celků v Mattoni NBL.

Před nedávnem jste řekl, že velké pozitivum vidíte i ve změnách ve vedení České basketbalové federace. Kde lze využít zkušeností bývalých hráčů, jako je například Jiří Zídek?

Takových lidí by mělo být mnohem víc. Bylo by třeba paprskovitě inplantovat do basketbalového hnutí nejnovější poznatky. Jedna věc je přicházet s takovými myšlenkami a druhá zprovoznit je do pracovních podmínek. Exekuovat je. Podle mého názoru nám chybí aparát, který je schopen exekuovat. To je můj názor.

Myslíte si, že cesta k návratu mezi elitu vede s využitím služeb talentovaných juniorů, jako jsou Jan Veselý, Tomáš Satoranský či David Jelínek?

Jednoznačně. Je to perspektiva. Ale je to hrozně málo. Je velká škoda, že žádný z těchto mladých hráčů nepůsobí v Čechách. Mladí začínající basketbalisté si tak nemají takříkajíc na koho sáhnout. Prostě vidět vedle sebe známou sportovní hvězdu. My bychom potřebovali, aby takoví hráči zůstali v české lize. Tam by je mladí viděli přímo v akci.

Kdy se český tým vrátí do elitní divize?

Vrátit se může hned. Třeba už za dva roky. Hodně bude záležet na losu a týmu, který bude k dispozici. To je pouze jedna stránka věci. Další je, jak se bude zlepšovat celý český basketbal, hlavně ve výchově mladých hráčů.

V jakém časovém horizontu se český basketbalista znovu objeví v zámořské NBA?

To je dobrá otázka. Když se podíváme do historie, tak v NBA hrál Jirka Zídek a poté Jiří Welsch. Myslím si, že teoreticky by to mohl být jeden z dvojice hráčů Jan Veselý – Tomáš Satoranský. A jak to tak časově vychází, je to vždy jednou za deset let (smích).

Je NBA soutěží, ve které se může český basketbalista prosadit a po herní i psychické stránce nějaký ten rok se udržet?

To pak záleží na dovednostech jednotlivců. Myslím si, že v evropském basketbale je dnes velká kvalita, která je blíž české mentalitě. Servis v NBA je ještě lepší než ve vrcholových evropských klubech. Nad NBA už nic není. To je jako NHL v ledním hokeji. Myslím si, že pro českého hráče je lepší zůstat v Evropě.

Vaše trenérská práce u národního týmu má své zastánce, ale i kritiky. Co byste dnes udělal jinak?

Hodně jsem o tom přemýšlel. Musíte hrát s basketbalisty, které máte k dispozici. I když mi chybělo sedm hráčů, kteří měli být v nejlepší dvanáctce, byly naše výkony dobré. Bohužel jsme nedokázali vyhrát venku. Jednak nám chyběly potřebné zkušenosti a nebylo síly, která by nám zajistila chybějící hráče.

Čím to bylo, že se nám nedařilo vyhrávat na palubovce soupeře?

Protože jsme neměli v týmu kvalitní hráče jako je Welsch a Bartoň. Ti mají odehrané velice těžké zápasy v zahraničních mužstvech. Ti ostatní se v utkáních evropské kvalifice bez takových zkušeností jen velice těžko prosazují. Tak to bohužel je.