Michaela Borovská patřila v minulé sezoně k oporám družstva starších dorostenek házenkářského oddílu TJ Sokol Písek. Svými výbornými výkony si tato sedmnáctiletá studentka písecké střední zdravotnické školy řekla o zařazení do kádru interligového družstva žen Casty Sokola Písek. Navíc je Michaela reprezentantkou České republiky v dorostenecké kategorii.

Před nedávnem jste s reprezentačním týmem ČR absolvovala dva větší turnaje. Jaké to byly akce a jakých výsledků naše družstvo na nich dosáhlo?

Prvním turnajem bylo mistrovství Evropy v Bratislavě, kde naše družstvo obsadilo až osmé místo ze šestnácti zúčastněných celků. Ze základní skupiny jsme postoupili z druhého místa do dalších bojů, ale pak už se nám nedařilo a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Určitě jsme měli na víc, ale nakonec jsme hrály o sedmé až osmé místo s domácím Slovenskem, ve kterém jsme prohrály o dvě branky. V přípravných zápasech jsme tohoto soupeře porážely, ale na šampionátu se nám proti němu nedařilo. Jednak jsme už byly dost unavené a také nám v zápase chyběla větší vůle po vítězství.

A druhá akce? O jaký se jednalo turnaj?

To byla olympiáda mládeže v Bělehradě. Tam jsme bohužel skončily sedmé z osmi startujících týmů. Vyhrály jsme pouze nad Islandem, ostatní zápasy nám bohužel nevyšly podle našich představ.

V reprezentaci budete nadále pokračovat?

Snad ano, za dorostenecké družstvo mohu hrát ještě jeden rok, a tak doufám, že se v něm udržím. Nyní nás čekají nějaká soustředění. Příští rok by snad mělo být mistrovství světa, ale zatím k tomu bližšího nic nevím.

V Písku jste přešla do interligového družstva žen. Co tato změna pro vás znamená?

Je to pro mne svým způsobem velké ocenění mých výkonů v dorostenecké lize. Byla jsem hodně překvapená, když mi trenér Josef Keclík řekl, že si mě vybral do družstva žen. Bude to pro mě velká změna, ale za starší dorostenky si určitě ještě zahraji.

Co očekáváte od svého působení v nejvyšší soutěži žen?

Jsem ráda, že už jsem mezi dospělými, ale bude to asi pro mě hodně náročné. Hraji na postu spojky a těch v píseckém družstvu žen není tolik. Věřím, že občas dostanu v zápasech příležitost ke hře a že důvěru trenéra nezklamu.

Trenér Keclík si vás kromě jiného vybral hlavně kvůli vašim střeleckým schopnostem. Potvrdíte roli střelkyně i v ženách?

Tak to nevím, protože v ženách bude určitě všechno složitější než při zápasech dorostenek. Hra je tam rychlejší, důraznější, tvrdě se brání, takže dostat se do střeleckých šancí nebude vůbec jednoduché. Myslím si ale, že postupem času získám potřebné zkušenosti a že se začnu střelecky prosazovat. Hlavně, abychom vyhrávaly a „udělaly“ v nadcházející sezoně medailový výsledek. To je nás všech velký cíl.

Jak vás hráčky přijaly v novém kolektivu?

Já myslím, že velice dobře. Jsou tam i dvě holky z loňského družstva starších dorostenek, se kterými se dobře znám, takže je všechno v pohodě. Nejdu do neznáma, snad do kolektivu dobře zapadnu.

Před několika dny zahájilo družstvo žen přípravu na novou sezonu, kde se zatím zaměřilo na nabírání fyzické kondice. Co je náplní vašich tréninků?
Zatím jenom běháme, každý den večer přibližně šest kilometrů. Je to málo oblíbená část přípravy, přece jenom raději trénujeme na hřišti s míčem. Ten jsme ještě ale neviděly.

Minulý týden jste se v Jindřichově Hradci zúčastnily turnaje žen, který pro vás nedopadl moc dobře. V čem byl problém?

Největší problém byl v tom, že holky nedržely míč v ruce skoro tři měsíce. Jak už jsem řekla, nyní se v přípravě zaměřujeme hlavně na fyzičku a balon vůbec nevidíme, což se zákonitě muselo projevit na našem výkonu. Družstvo rovněž nebylo kompletní, chyběly zraněné hráčky Kateřina Moravcová, Míša Hemrová a Tereza Chmelová. Tuto neděli sehrajeme další turnaj v domácím prostředí a já doufám, že naše hra už bude docela o něčem jiném. Za týden pak sehrajeme turnaj v Otrokovicích a tam už bychom měly předvést odpovídající výkony.

Nyní absolvujete soustředění na Štědroníně. Je příprava družstva stále zaměřená na fyzičku?

Je, hodně běháme a posilujeme, s balonem začneme trénovat až po návratu domů.

Máte kromě házené ještě čas na nějaké koníčky?

Škola a házená mi zabírají hodně času, takže další věci už nestíhám.

Jaké jsou vaše sportovní plány do budoucna?

Určitě bych se chtěla udržet v dorostenecké reprezentaci a později i v juniorské. A samozřejmě se chci prosadit v interligovém družstvu žen. Bude to hodně těžké, ale já věřím, že se mi to časem podaří.