Diváci, kteří shlédli středeční odvetný zápas semifinále interligy žen v házené Casta Sokol Písek – Sport Slokov Veselí nad Moravou (26:24), často nevěřícně kroutili hlavami nad impulsivním koučováním trenéra hostujícího celku Michala Lukačína. Ten byl jako z gumy. Neustále pobíhal kolem lavičky družstva, někdy zaběhl i do hřiště, divoce gestikuloval rukama, hlasitě pokřikoval na své hráčky a vytýkal jim jejich chyby. A kdyby jenom to, kritizoval i výkon rozhodčích, za což byl poprávu potrestán.

V čem se lišily oba dosud odehrané zápasy?

„V domácím střetnutí jsme se více prosazovali, dostávali jsme se do střeleckých šancí, které jsme proměňovali. V Písku domácí hráčky dlouho držely míč. Hrály šikovně, trpělivě, těžko jsme se prosazovali proti jejich agresivní obraně.“

Jaký bude třetí rozhodující zápas?

„Nebudu tipovat výsledek, protože stát se může cokoliv. Je to jenom o jediném zápase, který všechno rozhodne. My se na něj chceme připravit co nejlépe. V sobotu se ukáže, zda se nám to podařilo.“

Nemyslíte, že svým impulsivním koučováním své hráčky spíše znervózňujete, než abyste je uklidnil?

„Já si myslím, že ne, neboť hráčky už mě dobře znají. Možná to v tomto utkání bylo o něco víc než jindy, ale zápas byl hodně vyhrocený. Pokud jste si všimli, tak my jsme se v závěru střetnutí, za nepříznivého stavu, nepoložili, ale bojovali jsme až do konce o co nejlepší výsledek. Chybělo jen málo a mohli jsme alespoň vyrovnat a možná i vyhrát. A už mohlo být rozhodnuto.“