VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do Písku jezdím na skvělé lívance, které umí jen moje babička

Přinášíme vám plnou verzi exkluzivního rozhovoru, kterou našemu deníku poskytl krasobruslař Pavel Verner. Článek vyšel v tištění podobě v sobotním Píseckém deníku.

22.4.2007
SDÍLEJ:

Krasobruslař Tomáš Verner na Kamenném mostě v rodném Písku. Foto: Deník/František Bořánek

Tomáš Verner (3. 6. 1986, klub BK Č. Budějovice) začal bruslit v pěti letech, rád skáče flip a nerad salchow. Dvacetiletý svěřenec trenérky Vlasty Kopřivové poskytl našemu Deníku exkluzivní rozhovor.

Mohl byste vysvětlit, jak se to vlastně přihodilo, že jste rodákem z Písku?

„Což o to, vysvětlit bych to mohl, ale lépe vám to asi poví můj otec.“
Do rozhovoru vstupuje Tomášův tatínek MUDr. Miroslav Verner:
„Moje manželka se narodila v Čimelicích a její rodiče bydleli v Miroticích. V době očekávaného porodu, to už jsme bydleli v Českých Budějovicích, však manželka byla u svých rodičů, takže, když na ní přišly bolesti, jela do písecké porodnice. A proto je Tomáš rodák z Písku. Starší syn Miroslav, který se rovněž věnoval krasobruslení ve sportovních dvojicích, i mladší dcera Kateřina, ta se zase věnuje moderní gymnastice, se narodili v Českých Budějovicích.“

Tomáši, proč jste se vlastně rozhodl pro krasobruslení, tedy individuální sport? Vy jste nikdy netoužil být součástí třeba fotbalového nebo hokejového týmu?

„Historie tohoto je dlouhá. S krasobruslením jsem začal v pěti letech. A proč zrovna s ním? Těch důvodů bylo několik. Kromě toho jsem dělal fotbal, atletiku a karate, takže sportů jsem dělal více. Tím, jak jsem byl starší, se tréninkové nároky zvyšovaly a já jsem si musel vybrat. V mých dvanácti letech pak padlo definitivní rozhodnutí, a to na základě toho, v jakém kolektivu lidí jsem se pohyboval a co mi tento sport dával. Přestože mám rád kolektivní sporty a jsem člověk do kolektivu, rozhodl jsem se nakonec pro individuální sport. A musím říci, že svého rozhodnutí nelituji.“

Dobře, a proč bruslíte sám a ne třeba s partnerkou?

„Protože je tam velká zodpovědnost za druhého člověka, konkrétně za partnerku na bruslích. Já jsem raději na ledě sám. A ručím za všechno, co na něm udělám, taky sám. Určitě bych těžce nesl, kdybych zranil, byť nechtěně, někoho, na kom mně hodně záleží. A ke zranění člověk přijde raz dva. Stačí trocha nepozornosti nebo shoda špatných náhod, a je to. Na druhu stranu, když jezdím sólo, tak chyba, která může přijít, je jen z mojí strany. V tomto směru je to pro mě výhoda, být sám na ledě.“

Jak moc do vašeho rozhodování o tom, jaký budete dělat sport, zasahovali vaši rodiče?

„Rodiče mě celou dobu podporovali, za což jsem jim velice vděčný, protože krasobruslení sice patří v Česku k „malým“ sportům, ale je hodně drahé. Čím méně je vidět, tak i méně do něho plyne financí. Takže od začátku to byla hlavně rodina, která mě podporovala. Bez její materiální i morální pomoci bych tento sport nemohl dělat.“

Jste prvním českým krasobruslařem, který získal evropskou medaili od úspěchu Petra Barny od roku 1992. Proč tato přestávka trvala tak dlouho?

„Příčinu tohoto netuším, ale myslím si, že je to tak trochu malá záhada. Vždyť české krasobruslení mělo vždy dobrou tradici až do dob Petra Barny, Radky Kovaříkové a René Novotného, kteří byli posledními medailisty v roce 1995. Možná, že se krasobruslařská základna zmenšila, nebo je kvalita závodníků jiná, než byla dřív. Těžko říct. Asi k tomu došlo i rozdělením bývalého Československa na dvě samostatné republiky. Možná ale, že důvody jsou docela někde jinde. Jsem však rád, že jsem ziskem medaile navázal právě na Petra Barnu.“

Na mistrovství světa v Japonsku jste vybojoval čtvrté místo a měl jste z něho velikou radost. Nedolehlo na vás později zklamání z toho, že k bronzu bylo tak blízko?

„V první řadě jsem měl z tohoto umístění velkou radost a zklamání jsem žádné nevnímal, protože jsem letošní sezonu ukončil nejlepším výkonem ve volné jízdě. Ne všechno mně vyšlo stoprocentně, což mě dost mrzí, ale je to už všechno za mnou. Já světový šampionát hodnotím velice pozitivně. K bronzu bylo blízko, to je pravda. Mrzí mě, že jsem na něj nedosáhl. Letos to nevyšlo, tak snad příště. Chci se neustále zlepšovat, s mými trenéry nadále tvrdě pracujeme a snad se v nejbližší době společně dočkáme medailového výsledku.“

Jak se Japonci zhostili pořadatelství světového šampionátu a jaký byl o něj divácký zájem?

„Divácký zájem byl obrovský, my jsme měli nevídanou účast lidí už na trénincích. Na hlavní akce byl stadion neustále vyprodán. Kapacita hlediště byla si devět tisíc lidí, takže tam byly velice dobré návštěvy. Samotné uspořádání mistrovství bylo ze strany Japonců, ať už to byla doprava mezi hotelem a halou, starost o krasobruslaře, jejich zázemí, opravdu na výsoké úrovni.“

Jaké jsou vaše plány do budoucna s výhledem na příští zimní olympijské hry?

„To jste vlastně řekl za mně. Teď se nejvíce soustředím právě na olympijské hry ve Vancouveru. Chci načasovat svůj tréninkový cyklus tak , aby mi forma vydržela právě do olympiády. Ta by měla být mým výkonnostním vrcholem. Nejbližší moje plány do budoucna jsou ty, že se chci již věnovat letní přípravě a studiu ve škole. Věřím, že příští sezonu začnu opět v takovém tempu, jako tu minulou. Zahájit ji chci na Grand Prix. Postupně se pak budu připravovat na mistrovství Evropy a mistrovství světa.“

Znáte některé další známé sportovní rodáky z Písku?

„V prvé řadě je to Kateřina Neumannová, vynikající běžkyně na lyžích, olympijská vítězka a mistryně světa. Bohužel se osobně neznáme, protože Katka je hodně vytížený člověk a velice aktivní sportovec. Nikdy jsem neměl tu čest, abychom se my dva Písečáci spolu potkali. A docela mě to mrzí. Olympiáda v Turíně byla rozdělena do tří olympijských vesnic a Katka tam měla pronajatý svůj vlastní privátní domek, takže jsme se tam nepotkali. Tak snad až někdy tady doma. Z tisku vím, že hokejista Standa Neckář vyhrál před několika roky s Tampou Bay slavný Stanley Cup, ale osobně jsme se spolu také nikdy nepotkali.“

Máte kromě krasobruslení čas na nějaké koníčky nebo další sporty?

„Pokud ten čas mám, tak jezdím na kole, hraji fotbal, basketbal a volejbal. To je asi všechno.“

Jaké máte podmínky pro svoji přípravu?

„V Praze mám podmínky zabezpečené vysokoškolským sportovním centrem, takže mohu trénovat dvoufázově. V praxi to znamená, že mám denně tři hodiny ledu pro sebe. Mimo to mám ještě hodinovou přípravu na suchu v tělocvičně. Když jsem v Oberstdorfu, záleží na individuální domluvě s trenérem, jak chceme rozfázovat denní přípravu. A můžeme si vybírat konkrétní hodiny pro led, takže, tam je to pro mě ještě ideálnější.“

Vycházíte dobře se svojí trenérkou?

„S trenérkou Vlastou Kopřivovou vycházím moc dobře, což pramení i z toho, že spolu spolupracujeme již dobrých devět let. Byla to ona, která si mě vybrala, neboť ve mně viděla potenciál, se kterým se dá pracovat. Odvedla se mnou obroský kus práce a dostali jsme se až tam, kde nyní jsme. Postupně jsme přibírali další lidi do našeho týmu, kteří jsou jeho významnou složkou. Nyní mám tři trenéry: Vlastu Kopřivovou, v Německu je to Michael Huth a choreograf Rostislav Sinitsyn. Bez těchto lidí bych se neobešel.“

Bydlíte v Českých Budějovicích, takže se zeptám: sledujete například výsledky fotbalistů místního Dynama?

„Abych pravdu řekl, tak naší ligu moc nesleduji. Ne proto, že bych nechtěl, ale je to z časových důvodů. Sledoval jsem však výsledky budějovických hokejistů v play off. Pokud se dívám na fotbal, tak hlavně na zápasy reprezentačního týmu. Další už nestíhám, protože jsem pár dní doma, pak zase v Německu, pořád jsem někde pryč. Nemám čas sledovat vývoj v české fotbalové lize.“

Co říkáte skandálnímu chování některých našich fotbalových reprezentantů na hotelovém pokoji po domácím kvalifikačním utkání s Německem? Může se něco takového stát u krasobruslařů?

„Stát se může cokoliv, neboť i krasobruslaři jsou lidé, kteří se chtějí bavit. U násje to tak, že ten, kdo chce slavit, tak slaví až po závodech. Já osobně nejsem příznivcem bujarých oslav. Rád se bavím se svými přáteli, kterých mám dost po celém světě, stejně tak se bavím i se svými trenéry, ale až takové oslavy, jako měli fotbalisté, já rozhodně přítelem nejsem.“

Vládne mezi krasobruslaři velká nevraživost?

„Určitě. Na ledě stoprocentně. Tam si rozhodně nic nedarujeme. Mimo led ale nic takového nefunguje. Aspoň mezi náma klukama. Nevím, jak to je v ostatních kategoriích, ale tam to bude asi podobné jako u nás. Atmosféra mezi námi je, mimo závod, velmi pěkná.“

Máte hodně fanynek?

„Fanynek mám hodně a dávají mně o sobě vědět. Posílají mi dopisy, píší na moje webové stránky, při závodech od nich dostávám květiny a dárky, která házejí na led s různými vzkazy. Mám od nich velkou podporu, která je velice milá.“

Jste mladý muž, takže jakou upřednostňujete módu?

„Rád se pěkně oblékám, ale že bych sledoval, co se děje na předváděcích molech v Paříži nebo v Miláně, to rozhodně nedělám. Vím, v čem chodí všichni kolem mně. Bruslaři jsou zainteresovaní do módy, takže pozoruji, co se právě nosí a snažím se oblékat tak, aby lidé o mně neříkali, že chodím, jako když vylezu z jeskyně. Ale že bych byl nějaký model, to určitě ne.“

Jaká bude vaše sporotvní a soukromá budoucnost?

„Těžko říct. Hlavně se chci co nejlépe připravit na olympiádu ve Vancouveru. A pak také bude záležet na tom, co se bude dít kolem mně a jak na tom budu zdravotně. Kromě sportu se snažím studovat, a já jen doufám, že školu úspěšně dokončím.“

Jak často vlastně jezdíte do rodného Písku?

„Moc často ne, ale jak jen to jde, tak sem s rodiči zajedeme. Já se pokaždé moc těším na lívance, která dělá moje babička. Ty jsou fakt vynikající.“

22.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Dynama v sobotním šlágru II. ligy porazili Opavu 2:1 a vystřídali ji v čele tabulky.
103

Dynamo ve šlágru kola zdolali Opavu a vedou tabulku

Běh kolem Ameriky.
24

Běžci se vydali kolem Ameriky

Protivín má v plánu ulici Ve Školce i III. etapu průtahu

Protivín – Rekonstrukce komunikací v Protivíně budou pokračovat i v budoucnu. Podle informací starosty Jaromíra Hlaváče jsou připravené dvě rozsáhlé stavební akce, na které už jsou vydaná stavební povolení.

Koncert pro hospic Athelas

Písek - Čtveřice mladých cellistů, Prague Cello Quartet, zahrála v koncertní síni Trojice originální úpravy klasických skladeb, známých filmových melodií a popových hitů.

Stavební suť z kasáren bude město prodávat za 80 korun

Písek – Radní města rozhodli, že recyklovaná stavební suť z areálu bývalých Žižkových kasáren se bude prodávat.

Školáci se byli podívat na výlov rybníka

Kluky, Chřešťovice - V úterý 17. října vyrazila celá ZŠ Kluky podívat se na výlov rybníka v Chřešťovicích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení