Praha – Šumavská 30 je lyžařský závod, ke kterému se sjedou závodníci nejen z Jihočeského kraje. Pozitivně jeho loňský zrod vnímají sportovci z celé ČR, podporu mu vyjádřily i osobnosti českého sportu. Patrony Šumavské 30 jsou úspěšní olympionici Československa z nedávné minulosti (Květa Jeriová – Pecková, Pavel Benc, Jan Kůrka), patronát nad průběhem převzal také předseda ČSTV a první místopředseda Českého olympijského výboru Miroslav Jansta, který čtrnáct dní před startem Šumavské 30 velmi ochotně odpovídal na dotazy Deníku: 

Jak vnímáte od loňské sezony nově organizovaný závod, kterým je Šumavská 30? Proč jste nad ním převzal patronát?
Patronem jsem, protože je tu zase něco nového, něco, co podporuje sport. Všechny aktivity, které podporují sportování, jsou vítané.

Oslovuje vás také fakt, že na jedné straně se chystají do stopy vynikající závodníci, možná dokonce reprezentanti, na straně druhé se ale přihlašují i naprostí amatéři?
Šumavská 30 je závodem, který právě podporuje také masový sport. Když jsem slyšel, že jsme na devátém místě v tabulce nejobéznějších národů světa, tak je třeba podobné aktivity podporovat. Je to jedna z cest, jak můžeme přitáhnout veřejnost ke sportování. Důležité je samozřejmě v závodě pro lyžaře, aby vyhráli, hlavně pro ty vrcholové, ale měřítkem v Šumavské třicítce je i účast.

Loni se běželo poprvé, myslíte, že stojí za to vybudovat tradici?
Určitě. Šumava  si to zcela jistě zaslouží.

Vy sám do  Nové Pece vyrazíte?
Chtěl bych se tam podívat. Doufám, že mi vyjde čas. Šumavu mám rád.

Mluvíte o ní skutečně s láskou…
Jezdíval jsem na Šumavu moc rád. Já jsem z Polabí, z nížiny, tam to mám také rád, jsou tam krásné lesy, rybníky. Jsem sice z okraje středních a východní Čech, hodně jsme ale jezdili na Hlubokou, do Českého Krumlova, na Lipno a také na Šumavu.

Loni v Nové Peci běželi v jednom speciálním závodě neslyšící, co říkáte podobným projektům?
Závody Šumavské třicítky jsou určeny pro širokou veřejnost. Tím, že pořadatelé jsou ochotni dát i handicapovaným zvýšenou péči, to je šlechtí. Handicapovaným to pomáhá v životě, mohou se naplno zapojit do sportovního dění, to je moc dobře.

Už loni při prvním ročníku přijali patronaci olympionici Květa Jeriová – Pecková, Jan Kůrka, Pavel Benc a další, měli by se sportovci podobných akcí symbolicky zúčastňovat?
Je potřeba si vážit těch, kteří dříve něco dokázali. Oni mají zájem, aby sportu pomáhali, jsou vzorem pro další sportovce, to je třeba kvitovat. Z pozice prvního místopředsedy Českého olympijského výboru jsem určitě pro zapojení olympioniků v celé České republice, startuje projekt, do kterého při práci s mládeží  chceme olympioniky zapojit, představit je veřejnosti.

Měli by být olympionici často vidět, aby na ně příznivci sportu v ČR nezapomínali?
Přesně tak. Každý mladý sportovec potřebuje vzory, těmi by právě měli být úspěšní olympionici.

Jste spíš basketbalista, možná volejbalista, ale v zimě přece patří běžky i ke kolektivním sportům, souhlasíte? Vyrazíte také sám do bílé stopy?
To je pravda, běžky patří i ke kolektivním sportům, mě osobně se ale běžkování už tolik netýká. Bohužel, ze zdravotních důvodů některé aktivity nemohu provozovat. Čeká mě operace. Když dobře dopadne, budu vyrážet na kolo, plavat, možná zkusím i běžky, ale abych se přiznal, v lyžování jsem vždy spíš dával přednost sjezdovkám.

Co říkáte Lipnu a okolí? Byl jste někdy na Lipensku třeba na dovolené? V létě?
Jasně, jezdil jsem tam s první manželkou, která má chalupu u Brloha. Mám to v těchto místech prochozené opravdu hodně. Důvěrně znám tamní lesy, přírodu. Byl jsem tam hodně často.

Doporučil byste lyžařům, atletům, zástupcům kolektivních sportů, aby nezůstali doma, ale aby si v pestrém programu Šumavské 30 našli svůj závod a vyrazili do stopy?
Určitě. Věřím, že bude dost sněhu, že podmínky budou pro lyžování výborné. Krajina v okolí Lipna je nejkrásnější, když září pod sněhem.