Kvalita našeho mistrovství jde nahoru a Jihočech to v roli obhájce titulu nemá vůbec jednoduché. V Kramolíně vyhrál kvalifikaci, ale v obou finálových jízdách to měl na nesmírně rychlé trati velice těžké. V první dojel druhý, ve druhé pátý. „Mám jisté zdravotní problémy, ale na ně to nechci svalovat. To se v motokrosu stává a mně se to stalo za dvanáct let poprvé. Musím se s tím nějak poprat," nehledá žádné výmluvy.

Pro jezdce týmu Buksa/ Ados KTM je důležité, že udržel červenou tabulku vedoucího jezdce průběžné klasifikace. „Navíc jsem byl na stupních vítězů. Za poslední dva roky jsem nebyl mimo bednu ani jednou," chválí si. „Trošku mě samozřejmě svazuje, že forma úplně negraduje. Člověk chce vždycky vyhrávat. Ale do závodu jsem dal úplně všechno a třetí místo beru všemi deseti," zdůraznil.

Trať v západočeském Kramolíně nedaleko Nepomuku je až extrémně rychlá a především při dlouhém a velice rychlém sjezdu se doslova tají dech. Jihočech s tím však žádný problém nemá. „Pro diváky to musí být úžasná podívaná. Lidem se rychlé tratě líbí," je přesvědčen. „Motokros se dělá pro lidi a sám o sobě je to nebezpečný sport, takže beru i podobné tratě. Početní diváci si mohli závod užít. V obou hlavních třídách bylo plné startovní pole a fanoušci tak mohli sledovat spoustu soubojů ve velkých rychlostech. V Kramolíně jsem vyhrál velkou republiku poprvé před dvanácti lety a je to trať, na kterou mám dobré vzpomínky," ujistí.

Záda omezují Michka v rozletu už delší dobu. Před týdnem přesto dokázal vyhrál další závod mistrovství Evropy třídy Open ve slovinské Orehova Vsi. „Celý týden jsem jenom ležel a léčil se. Musel jsem vysadit v tréninku, než se to trošku srovná," lituje, ale hlavu nevěší. „Podobné věci se ve sportu stávají. Jsem rád, že vůbec mohu nějak jezdit."

Michkův program však nějaké velké léčení zrovna moc neumožňuje. V následujících třech týdnech ho totiž čekají tři závody mistrovství Evropy. V Chorvatsku, Srbsku a Polsku. „Vedu průběžné pořadí a rád bych obhájil titul, takže potřebuji tyto závody absolvovat. Bude to asi trochu na morál, ale musím se s tím poprat. Věřím, že to zvládnu a dám se postupně dohromady," přeje si.

Problémy se zády prý nejsou důsledkem nějakého konkrétního úrazu. „Přišlo to tak nějak samo," jen bezmocně pokrčí rameny. „Byl jsem na magnetické rezonanci a malinko tam hrozila i operace. To se nakonec nepotvrdilo, ale důležitá teď bude hlavně rehabilitace. Jsem sportovec a nikdy nedávám nic zadarmo. Budu se rvát, dokud to půjde," vzkazuje svým soupeřům. A co na to lékaři? „Doktor mi jen řekl, že se asi ještě uvidíme…"