Evropského šampionátu se přitom pravidelně nezúčastňuje  a závod v Jiníně bral především jako přípravu. Nakonec se ale ukázal v tom nejlepším světle a výsledkem byl úspěch jako hrom.

Nic na tom nemění ani fakt, že na start se postavilo pouhých sedmnáct jezdců, z čehož jedenáct bylo Čechů. „Účast možná nebyla taková, ale rychlých kluků tady bylo dost," zdůrazní.

Mistrovství Evropy obecně jezdce moc netáhne. Osmidílný seriál se jezdí skutečně po celém kontinentu, finančně je účast v něm velice náročná a odměny za umístění jsou nulové. Proto nebylo až takovým překvapením, že parkoviště závodníků v Jiníně také nebylo zrovna přeplněné.

„Něco podobného jsem čekal," připouští Finěk. „Před týdnem na Ukrajině byla snad jenom deset jezdců. Je to škoda, ale na druhou stranu se tomu nedá divit. Zaplatí se třináct set korun licence, startovní se pak už sice neplatí, ale zase se nevyjede vůbec nic na odměnách. Pro zahraniční jezdce z větší dálky je to hrozně náročné," míní.

Úplně něco jiného než evropský šampionát je tak mezinárodní mistrovství Německa ADAC Cup. Ten prožívá obrovský boom. „Ve třídě Open tam na kvalifikaci jezdí kolem osmdesáti jezdců. Tam jsou peníze za postup z kvalifikace i potom za umístění. Tomu pochopitelně odpovídá také účast," říká  Finěk, jenž sám pravidelně v německém šampionátu startuje.

Své možnosti v Jiníně naznačil jezdec soběslavského Rede teamu už v sobotní kvalifikaci, ve které obsadil lichotivou pátou příčku. Do nedělní první finálové jízdy vypálil od startovacího zařízení jako šestý. „Do kopce po startu jely čtyřistapadesátky, které měla většina soupeřů, rychleji, takže mě tam trochu zavřeli. Ale hned po první zatáčce se mi tam povedl jezdecký manévr a dostal jsem se na páté místo," vrací se k průběhu první jízdy.

Na pátém místě se také pohyboval prakticky po celou rozjížďku. Ale v závěru dokázal ještě zabrat a dostal se na čtvrtou pozici před vedoucího jezdců průběžné klasifikace Rusa Rogozina. „Viděl jsem, že mu trochu docházejí síly, tak jsem na něj zaútočil v prostoru starého depa. Byl to útok dost naostro, protože jinak se v Jiníně moc předjíždět nedá. Je  tady jedna ideální stopa," vysvětluje.

Pro druhou jízdu si tak vytvořil velice slibnou pozici. „Chtěl bych se zase držet někde vepředu. Kdyby se to povedlo do trojky, bylo by to super," spřádal plány před druhou jízdou.

Sen o umístění do třetího místa se mu sice ve druhé jízdě nesplnil, přesto mohl být vrchovatě spokojen. Start mu přitom nevyšel úplně ideálně. „Začínal jsem až kolem sedmého místa," přikývne.

Kontakt s popředím závodu však neztrácel. Díky vypadnutí Romančíka, lehčímu pádu rutinéra Bartoše a předjetí Rusa Rogozina se posouval dopředu. „Docela se to tam vepředu přesýpalo. Chvilku jsem se ocitl na čtvrtém místě, ale Petr Bartoš se pak dostal zase přede mě," popisuje dramatický průběh závodu.

Bartoš se před Fiňka dostal poměrně lehce, ale rozhodně to nebylo tak, že by ho Jihočech pustil dopředu záměrně. „Udělal jsem chybu při největším sjezdu na trati. Jezdil jsem ho moc vnějškem a nechal jsem tam díru. Petr Bartoš mi to tam strčil. To bylo zbytečné," připustí.

Dvě kola před koncem se před něj dostal i další velezkušený pilot Jiří Čepelák. Martin Finěk sice vnímal signalizaci z depa od svého otce Eduarda, že i páté místo mu stačí k celkovému třetímu místu na stupních vítězů, přesto nechtěl Čepelákovi dát nic zadarmo. „Chtěl jsem ho za sebou udržet, místy to bylo celkem natvrdo, ale nakonec se přede mě dostal."

Zatímco v první jízdě se blatenskému pilotovi dařilo, ve druhé to prý z jeho strany nebylo ono. „Nemohl jsem se trefit do stopy, hledal jsem dobrou kolej. Trať už ke konci závodu byla rozbitá, takže jsem si to hlídal, abych hlavně nespadl. Nebylo to ono," kroutil hlavou.

Nic to však nemění na faktu, že v konečném účtování závodu v Jiníně skončil třetí za dvojicí jezdců Orionu Litomyšl František Smola –  Petr Bartoš. „Je to můj životní úspěch," tvrdí Finěk, jenž si tak dal nejlepší dárek ke svým sobotním třiadvacátým narozeninám. „Účast skutečně nebyla tak početná, ale rychlí kluci tady byli. Je super, že jsem byl třetí," culil se.

Velký motokros se do Jinína vrátí už za necelý měsíc, kdy se zde pojede 20. července čtvrtý závod mezinárodního mistrovství republiky. A Finěk u toho rozhodně nebude chybět. Ve třídě MX2 mu totiž patří v průběžné klasifikaci  šestá příčka. „Už se na to těším. Závod mistrovství Evropy v Jiníně byl tou nejlepší  přípravou," chválil si.