Nový rok už není tak úplně nový, stačil do nás zatnout drápky a poznamenat nás svými událostmi, které navzdory všemu, co jsme si přáli v novoročních přáních, nejsou vždy jen chtěné a radostné. Ale takový je život. Proto už dlouhá léta přeji nejen do nových let, ale ke všem svátkům, narozeninám a životním výročím hlavně zdraví a klid. Takové přání se mi zdálo poměrně vyvážené a příznivé, vždyť zdraví je základ všeho a klid si v dnešním světě plném zvratů přeje snad každý rozumný člověk. Jen škoda, že těch rozumných lidí není víc.

Alena Mornštajnová
je spisovatelka

Letos jsem však s umírněným přáním do nového roku narazila. První čtvrtek v lednu jsme se jako každý první čtvrtek v měsíci sešly my, nadšené čtenářky a milovnice knih, na pravidelné schůzce našeho Knihomolu. Jak je dobrým zvykem, přivítaly jsme se přáním do nového roku.

„Co je to za přání, zdraví a klid?“ podivila se jedna z mých přítelkyň. „Klidu si užijeme spoustu, až natáhneme bačkory, teď musíme žít, užívat si, podnikat nové věci, poznávat hezká místa a potkávat zajímavé lidi. A zdraví je sice důležité, ale ještě důležitější je mít alespoň trochu toho štěstíčka.“ A pak řekla větu, velice pravdivou větu, která se mi vryla do paměti. „Na Titaniku byli všichni zdraví.“

close info Zdroj: Deník zoom_in V angličtině existují pro slovo štěstí dva výrazy. Happy a lucky. Když je člověk happy, je mu prostě dobře, cítí se na světě vítaný a má pocit, že se mu i přes drobné obtíže, se kterými počítá a dokáže se s nimi vyrovnávat, daří dobře. Do jisté míry se s předpokladem cítit se šťastný asi rodíme, ale určitě je dobré na něm i cíleně pracovat. Prostě se tak trochu snažit být šťastný, protože v životě není nic zadarmo.

Ale ono štěstí, o kterém mluvila moje kamarádka, spadá spíš pod označení lucky, tedy mít štěstí, být dítětem štěstěny, ocitnout se ve správnou chvíli na správném místě a potkávat ty správné lidi, kteří nám v životě pomůžou a posunou nás dál. Je to to štěstí, které vás nechá škobrtnout o obrubník a podvrtnout si nohu, když pospícháte na Titanik, a vy pak jen smutně koukáte za odplouvající lodí.

Ideální samozřejmě je, když se ty dva způsoby štěstí potkají. A já mám dojem, i když vůbec nevím proč, že tomu tak často bývá. Že by bylo potřeba na obou způsobech štěstí tak trochu pracovat? Nevím, ještě nad tím budu muset přemýšlet.

Rozhodla jsem se tedy, že své přání upravím. Budu přát zdraví, splněná přání a štěstí. Ráda bych popřála i zdravý rozum, ale obávám se, že to by nebylo příliš zdvořilé. Tak trochu toho štěstíčka vám všem!

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.