Jak upravuje zákon vztah pacientlékař, co se týče nakládání s daty?

Podle zákona o zdraví lidu je každý zdravotnický pracovník povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděl při výkonu povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby.
Nesmí vyzradit lékařské tajemství. To sice není údaj, kolik dluží. Není ale možné, aby se kdokoliv třetí dozvěděl informaci, ze které by šlo dovodit, z čeho se ten daný člověk léčí.

Kdy tedy mohou nemocnice svěřit vymáhání třetí osobě?

To jde jen, když není dotčeno lékařské tajemství. O prodeji pohledávky by šlo uvažovat, pokud pacient vypíše třeba směnku, nebo písemné uznání dluhu, kde není specifikováno, o jakou službu se jednalo. V opačném případě se obávám kolize s povinností mlčenlivosti, neboť prodej pohledávky, popřípadě její vymáhání, vyžaduje specifikaci, jež zahrnuje i popis poskytnuté lékařské péče.

Co když tu firmu nemocnice zaváže k mlčenlivosti, to by nestačilo?

Patrně nikoliv, je to v rozporu se zákonem o zdraví lidu.Vymahačské firmy se už nabízejí, že pohledávky z poplatků odkoupí.

Jak to tedy mají ošetřeno?

Otázka mlčenlivosti je nemusí trápit, ta se jich netýká. Ta zavazuje pouze lékaře. Některé nemocnice říkají, že pohledávky z nezaplacených poplatků předají k vymáhání advokátní kanceláři.

To už jde?

Advokát je přece také třetí osoba a je vázán zákonnou mlčenlivostí.

Co by tedy nemocnice měly dělat, jak postupovat?

Najímat k uplatnění pohledávek advokáty, popřípadě využívat vlastní právní oddělení. Prodej pohledávek je možný ve chvíli, kdy budou podklady dostačující – směnka nebo uznání dluhu pacientem, avšak až poté, kdy budou oproštěny od údajů pod lékařským tajemstvím.

(pok)