V únoru 2022 Moskva po několikaměsíčních intenzivních vojenských přípravách, které jsme nechtěli vidět, zahájila invazi na Ukrajinu, čímž zaútočila na suverenitu nezávislé země, jejíž hranice sama uznala. Ruským vpádem na Ukrajinu byly porušeny cíle a zásady deklarované v Chartě OSN pro členy této organizace. Připomeňme si alespoň dva:

Všichni členové urovnávají své mezinárodní spory pokojnými prostředky, tak aby mezinárodní mír i bezpečnost a spravedlnost nebyly ohrožovány.

Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby násilím neb použití násilí ať proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu.

Znova se ukázalo, slovy významného britského politika 19. století lorda Palmerstona, že: „ Politikou a praxí ruské vlády odjakživa bylo rozšiřovat hranice tak rychle, jak apatie nebo bojácnost sousedních států dovolí, ale obvykle se také tváří v tvář rozhodnému odporu zastavit či stáhnout (a vyčkat na příští vhodnou příležitost ke skoku na zamýšlenou kořist)“. Znovu se ukázalo, že pro Rusko jsou dohody či závazky cárem papíru ve chvíli, kdy mu přestanou vyhovovat a má pocit, že je může v podstatě beztrestně porušit.

Dana Drábová
je jaderná inženýrka a politička

Invaze je zatím poslední kapitolou v mnohem delší historii ruské imperiální agrese proti Ukrajině. Po stovky let se generace ruských vládců snažily donutit Ukrajince, aby se vzdali svého úsilí o nezávislost. Rusko používalo vše od zákazu jazyka, cíleného zabíjení, masových deportací a osadnického kolonialismu až po umělé hladomory.

Alternativní historie

Vladimir Putin má už dlouho ve zvyku přepisovat minulost, aby popřel právo Ukrajiny na existenci a ospravedlnil ruskou agresi. Jeho tvrzení se však opírají o staletí ruské imperiální propagandy, která se míjejí s historickou realitou.

Když ruská invaze na Ukrajinu začala na jaře 2014 záborem Krymu, Putin vzkřísil termín „Nové Rusko“ pocházející z carské éry. „Nové Rusko“ označuje oblasti jižní a východní Ukrajiny, o nichž Putin tvrdí, že jsou historicky ruskými zeměmi. Putin trvá na tom, že byly Ukrajině chybně předány sovětským vůdcem Leninem po bolševické revoluci a tato chyba musí být napravena.

Putinova alternativní historie odstartovala nejkrvavější evropský konflikt od druhé světové války. Jeho nároky na ukrajinské území jsou založeny na zastaralé imperialistické mytologii, která nemá v jednadvacátém století místo a představuje vážnou hrozbu pro globální bezpečnost. Ruský diktátor věří, že může překrucovat minulost, aby ospravedlnil zločiny současnosti. Pokud nebude zastaven, postihne osud Ukrajiny i další země.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Ačkoli dnes nikdo neví, kdy a jak válka skončí, už teď je zřejmé, že se Rusku nepodaří Ukrajinu úplně zlikvidovat. Naopak, invaze napomohla až neočekávaně formování moderního ukrajinského národa. Jen s mírnou nadsázkou se dá říci, že sledujeme zrození národa v přímém přenosu.

Putin věřil, že Ukrajina je slabá a brzy se zhroutí pod drtivou převahou jeho invazní armády.

Rusko na začátku března 2022 kontrolovalo 26,4 % území Ukrajiny. Nyní kontroluje 18,5 %. Za dva roky úsilí a hrůz, které ruští okupanti na Ukrajině působí, úspěch věru tak pro Putina do projevů.

Důležité jsou podmínky míru

Po dvou letech války na Ukrajině se množí volání po mírových jednáních, je to pochopitelné. Válka přináší nezměrné utrpení a mír je vždycky lepší než válka. Ale ne jakýkoliv mír.

Ukrajina se rozhodla, že bude bojovat o svou svobodu, nezávislost a hodnoty, které s námi má společné. Měli bychom její rozhodnutí respektovat a neudílet pitomé rady, co má či nemá dělat. I naším zájmem ovšem je, aby obnovila svou suverenitu v hranicích z roku 1991 a ukázala ruskému agresorovi, že ve své rozpínavosti tentokrát narazil. Nikdo si nepřeje mír více než samotní Ukrajinci, ale zároveň si uvědomují, že předčasný mír s Putinem by vedl jen k další válce. Měli bychom naslouchat těmto ukrajinským obavám, než začneme vyzývat Kyjev ke kompromisu s Moskvou.

Koncem loňského roku prohlásil Vladimir Putin v televizním vystoupení, že „mír na Ukrajině nastane teprve tehdy, až dosáhneme svých cílů“, a opět vyzval k „denacifikaci Ukrajiny, její demilitarizaci a neutrálnímu statusu“. Zaujal tak tvrdý postoj, který požaduje v podstatě bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny. To není nejlepší východisko pro jakékoliv seriózní jednání.

A přitom má Moskva mír ve svých rukách. Ve chvíli, kdy své vojáky z Ukrajiny stáhne, je mír prakticky dosažen.

Přesto si můžeme být jisti, že jednání o příměří a následně o podmínkách míru probíhají a nikdy probíhat nepřestala. O přijatelnosti podmínek, které si Moskva ústy gosudara Putina neomaleně klade, protože vidí naši rostoucí váhavost v pomoci Ukrajině, si však musí Ukrajina rozhodnout sama.

Pacifisté mají plné právo prosazovat mír za každou cenu, leč za současných okolností je nejlepší cestou k jeho zajištění ukázat Kremlu, že naděje Ruska na zánik nezávislé Ukrajiny jsou marné. Putin rozumí pouze jazyku síly.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.