Předchozí
1 z 5
Další

1. Václav Kučera.

Kamarádi mu žertem přezdívají „Pán na Brabčulce“, protože žije v malinké osadě u Mirotic. Je to prostě formát. Přes pokročilý věk drží se svými mladšími soupeři na sportovních střelnicích statečně krok a mnoho z nich dokonce „strčí do kapsy“. „Proti věku není léku a zrak už nemám takový, jaký býval,“ přiznává zdatný likvidátor asfaltových holubů s vzezřením Krakonoše. „ Ale já se snažím být pořád v pohybu a tyhle srazy s příměsí střelného prachu jsou pro mě prostě tím pravým ořechovým. Mám to tady z duše rád. A mám rád tuhle partu lidiček, která se motá okolo sportovních kvérů. Na závodech sice bojujeme každý sám za sebe, ale na konci si jako kamarádi podáme ruku. Navzájem se respektujeme a uznáváme. Myslím, že taková idylická shoda mezi myslivci nepanuje.“

2. Václav Kučera se starostkou Mirotic Martinou Mikšíčkovou.

V kategorii superveteráni, kterou Václav Kučera reprezentuje, je prý nyní třetí služebně nejstarší „mazák“. „Tamti dva jsou letitější. A taky lepší. S věkem zrají jako víno,“ směje se stoprocentní pohodář z Brabčulky, „Jenže je taky pravda, že se specializují jen na jeden typ závodu. Já střílím všechny existující disciplíny. Preferuji všestrannost - ta dá člověku nejvíc,“ dodává na vysvětlenou. Loňskou závodní sezónu zvládl bez ztráty kytičky. Dokonce něco vzácného ze střelecké zahrádky ještě vytěžil: „Celkem jsem si navozil domů sedm pohárů. Nejcennější trofej jsem získal v Jičíně na Memoriálu Oldřicha Fišery, kde se mi podařilo v těžké konkurenci vyhrát,“ utrousí bez hnutí brvy. Bohužel se mu nepodařilo loni počet absolvovaných střeleckých přeborů zaokrouhlit. „Dal jsem jich 59. Ten šedesátý mi proklouzl mezi prsty - ani už nevím proč. Fakt taky je, že za mladších let jsem na tenhle počet závodů měl minimálně dvacet pohárů. Inu - pryč jsou časy hojnosti,“ zamrká šibalsky a bez známky lítosti.

3. Václav Kučera.

Jako mnoho dalších kolegů „od laufu“ může být polichocen tím, že osobně zná hrdinu z Nagana a brankářskou legendu Dominika Haška. Ten totiž ve svém sportovním důchodu víceméně přesedlal právě na střeleckou dráhu. A s touhle partou správných chlapíků se potkává stejně běžně jako jiní potkávají svého listonoše nebo kominíka. „Dominik je dobrý chlap. Má vynikající postřeh a kdyby měl víc času, určitě by asfaltové holuby porcoval jako pravý dominátor. Nad nikoho se nepovyšuje a na nic si nehraje. Zato v přestávkách závodů s námi často mastí mariáš. Je prostě jedním z nás,“ neskrblí chválou a uznáním na adresu olympijského hrdiny Václav Kučera. A kdo že Dominika Haška uvedl do síně nimrodů a sportovních střelců? Ladislav Kovařík ze Sedlice - zapálený organizátor palebných akcí všeho druhu a nadšený závodník. „On je magnetem na střelecké talenty. Na našich „dýcháncích“ se začal objevovat i někdejší reprezentační fotbalista David Lafata,“ poznamenává Václav Kučera.

4. Václav Kučera.

Prý to dlouho vypadalo, že část rodiny Václava Kučery půjde v jeho střeleckých stopách. Jejich „family“ kolektiv dokonce jednou soutěžil pohromadě a moc jim to šlo. Jenže osud rozhodl nakonec jinak: „Moji vnuci se bohužel zhlédli v něčem jiném. Prošli judem, florbalem a šermem. Teď jeden hraje fotbal a druhý se stal členem fotokroužku. Škoda,“ lituje. Vedle sportovní střelby má Václav Kučera jako doplněk na „osvěžení mozkových cév“ mariáš. A i v něm mu to jde dobře. Však ho také mastí už od první třídy. „Jednou se mi podařilo vyhrát celý Jižanský pohár. Ale ve střelbě jsem úspěšnější a taky ji mám nesrovnatelně radši,“ srovnává své priority. Ovšem opravdovým relaxem je pro něho práce v jeho revíru - čtyřech hektarech soukromého lesa na území mirotického honebního sdružení: „Tam mně to opravdu naplňuje. Jsem na čerstvém vzduchu a dobrovolně si dávám do těla. Lepší než tělocvična nebo posilovna- stokrát!,“ rozzáří se nadšením. Myslivosti se začal věnovat roku 1964, sportovní střelbu zahrnul do svého života od roku 1971.

5. Václav Kučera se starostkou Mirotic Martinou Mikšíčkovou.

Věrným sponzorem Václava Kučery pro jeho sportovně - střelecké aktivity je město Mirotice. „Podporujeme ho rádi. Vždyť dělá Miroticím velice dobré jméno! Jsme upřímně vděčni, že ho máme. Opravdu,“ říká starostka města Martina Mikšíčková. Když se na závodech daří, může si sportovní střelec vybrat i hodnotnou cenu. „Já osobně zpravidla sáhnu po patronách, protože to je vděčný a potřebný artikl pro každého chlapa od flinty. V tombole bývají i další věci. Pořadatelé se opravdu snaží,“ poznamenává Václav Kučera. V žádném případě ale ještě nehodlá pověsit flintu na hřebík. „ Dokud mně budou nosit nohy a nepostihne mně třes rukou, nezabalím to. Vždyť tohle je přece něco tak nádherného….,“ dojetím mu zjihne hlas. Označení Pán na Brabčulce vzniklo sice žertem, ale Václav Kučera je pánem v pravém smyslu toho slova. Tomu, co má rád, je věrný a obětuje mu všechno.

Autor: Vladimír Šavrda