Do ruky černou baterku, odhrnout závěs s jeho portrétem a člověk se ocitne v jeho hlavě. Oči se rozkoukávají ve tmě a kužel svítilny dopadá na tři bobry, kolovrat i pivní soudek, neb o tom všem Čeněk Zíbrt (1864 – 1932), největší český národopisec, psal. Jihočeskou 
a zapomenutou osobnost, od jejíhož narození uplyne za měsíc 150 let, připomíná do 28. října Prácheňské muzeum v Písku. A v místnosti, do níž je nutno vypravit se s baterkou, tak činí sympaticky netradičně.

„Tohle je nejcennější relikvie, kterou kdy měl,“ ukazuje kurátor Jan Kouba na čepec po Zíbrtově mamince, který rodák z Kostelce nad Vltavou střežil pod skleněnou deskou psacího stolu. Měl k tomu bohužel dobré důvody, o rodiče přišel již ve dvou letech. Tatínek, řezník, jel do Plzně, kde se nakazil tyfem a po cestě zpátky zemřel. Zíbrtova matka byla těhotná a příbuzní jí proto zatajili, že přišla o manžela. Jenže když byl pohřeb a v Kostelci bily zvony, ležela po porodu na posteli a ptala se služky, komu zvoní umíráček. Ta jí odpověděla: no přeci našemu pantátovi. „Umřela a miminko bez ní taky. Zíbrt zůstal sám, vychovával ho dědoušek Siebert, potom strýček s tetičkou,“ vypráví Jan Kouba.

Legendu českého národopisu, Čeňka Zíbrta, připomíná Prácheňské muzem v Písku. Výstava potrvá do 28. října. Na snímku obálka knihy Veselé chvíle v životě lidu českého, největšího Zíbrtova národopisného díla.Osud sirotka Zíbrta vnitřně zkrušil: byl citlivý, žil sám, oženil se až krátce před smrtí se sestrou své žačky. Možná proto se ovšem rozmáchl k tak rozsáhlému dílu, jež čítá desítky knih včetně národopisné 'bible' Veselé chvíle v životě lidu českého, která má přes 600 stran. Mnohé v ní popisuje Zíbrtův rodný kraj, ať kapitola Kolední hry jihočeské o masopustě, pasáž o smíšených maškarách 
v Milevsku nebo tlučení kohouta pod májovým stromem na Prácheňsku.

Málo se ví, že pro Čechy znovuobjevil dudy. Nadchl ho pořad strakonického učitele, tak si sehnal dudáka, houslistu, sestavil program Dudácká beseda a za první války s ním objížděl celou zemi.

„V té době byly dudy mrtvý nástroj, bylo jen pár nadšenců, kteří si dudali… To, co dnes známe, Švandu a podobně, je zásluha Čeňka Zíbrta. Jeho program byl nesmírně populární, pokaždé vyšla oslavná recenze, jak byl úžasný, vždy se zapojil místní Sokol a baráčníci,“ říká kurátor.

Čeněk ZíbrtNarodil se 12. října 1864 v Kostelci nad Vltavou. Absolvent píseckého gymnázia, kulturní historik, bibliograf, folklorista, etnograf. Napsal desítky knih, tisíce článků a studií. Známá je kniha Veselé chvíle v životě lidu českého, slavný byl jeho program Dudácká beseda. Léta řídil knihovnu Národního muzea, stál 
u zrodu časopisu Český lid. Zemřel 14. února 1932 v Praze.

Zakladatel českého etnografického a kulturně historického bádání. V Památníku národního písemnictví má jeden z největších fondů, 198 kartonů. Jeho odkaz rozvíjela Jihočeská univerzita oborem kulturní historie, který založili Dagmar a Josef Blümlovi. Obor byl ale zrušen, což historik Robert Sak označil za zločin.

Pikantní je, že se dochoval dopis, jak jednou v Budějovicích nepřijel dudák, a za pět dní vyšla recenze, jak pěkně zadudal. Z každého místa posílal Čeněk Zíbrt své platonické zprávu, třeba: Dnes dudáme 
v Blatný, není to nic platný, já dudáček tuláček.

První místnost expozice ukazuje Zíbrtovu kolébku, cvikr, kolorované fotky tety Marie 
a strýce Adolfa nebo knihy Pivo v písních lidových a znárodnělých, Hrály dudy či Virgule – siderické kyvadlo. Dobrodružství slibuje druhá část, kam se vchází s baterkou a vstoupí Zíbrtovi 'do hlavy'. Trochu jako 
v bunkru, ve tmě pod maskáčovou sítí, jsou věci, o nichž psal: trojice bobrů, rendlíky, kolovrat, motovidlo, pivní lahve, šachy, smrtka, dudy. Zadní části dominuje klibna z Kovářova, se kterou se tam při masopustu dosud obchází coby se zatoulaným velbloudem krále Baltazara, kterého se koledníci snaží prodat. Do toho hlas předčítá Zíbrtovy dopisy.

Překvapí zrcadlo, inspirované názvem výstavy Kdyby vás tak Zíbrt viděl! Traduje se totiž historka, že jeho písecká bytná ho jako studenta milovala, protože byl vzorný. „A když se odstěhoval, říkala všem dalším, když zlobili: Kdyby vás tak Zíbrt viděl!“ líčí Jan Kouba.

Unikátní výstavu o muži, který psal i pod pseudonymy 
a zemřel na zánět sedacího nervu, doplní dvě akce: 11. října Josef Blüml představí monografii, 28. října muzejníci vzkřísí pořad Dudácká beseda. Nejistý ale zůstává osud rodného Zíbrtova statku, který nabízí realitní kancelář za 2,5 milionu korun…