vedoucí výtvarného oboru Základní umělecké školy Otakara Ševčíka v Písku, strakonická rodačka Lenka Termannová včera oslavila významné životní jubileum. Jedním z dárků, ze kterého měla velkou radost, je výstava jejích maleb nazvaná V barvě. Slavnostní vernisáž se uskutečnila v úterý v podvečer v Malé galerii Sladovny. Kdo si nepospíšil, měl tak trochu smůlu. Galerie byla plná až ke dveřím a dostat se dovnitř bylo velmi obtížné. 
 Ještě dříve než kurátorka výstavy Věra Englichová vernisáž zahájila, obklopili Lenku Termannovou její žáci s kyticemi a dárky. Učitelku to viditelně potěšilo a dojalo až k slzám, které ani neskrývala. 


Lenka Termannová je nejen žáky a veřejností oblíbená výtvarnice, ale určitě ji políbila také literární můza. Prokázaly to její Vzpomínky od malířského stojanu, které na vernisáži přednesla Lenka Ebelová za hudebního doprovodu Vojtěcha Holuba.
 Vztah k barvám a dětem ovlivnil výběr studia Lenky Termannové. Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích studovala u profesora Matouše Vondráka 
a akademického malíře Romana Kubičky. „Když jsem čekala první dítě, začala jsem malovat. Asi proto, že stěny našeho panelákového bytu mi připadaly prázdné a studené. Malířský stojan stával v ložnici a později nebylo výjimkou, že si dcera nebo syn namočili prstík v barvě a potom ho honem utírali do prostěradla, jen aby to máma neviděla," vzpomíná s úsměvem na malířské začátky Lenka Termannová. 


Od roku 1999 učí na písecké Základní umělecké škole s několikaletým přerušením, kdy působila na Soukromé střední výtvarné škole v Písku. Specializuje se na kresbu a malbu, grafiku, počítačovou grafiku, plastiku a ilustrace. Cizí ji není ani ilustrace. Je autorkou ilustrací ke knize svého manžela Stanislava Termanna Umění přesvědčit a vyjednávat.

S tvorbou Lenky Termanové měli zájemci příležitost se setkat například na výstavách v galerii Portyč a v Prácheňském muzeu 
v Písku, na zámku v Blatné, v klášteře karmelitánů 
v Praze a jinde. Její žáci dosahují významných úspěchů v republikových a mezinárodních soutěžích, mimo jiné se dvakrát dostali do finále mezinárodní soutěže v Hong Kongu.