Před lety tu byly jedna jako učitelka a druhá jako její žákyně. Anna Hanzlíková (79) a Ludmila Šimková (67) se v prostorách bývalé školy v Pohoří u Mišovic na Písecku, ve které je dnes Muzeum Mirovicka, setkaly v sobotu při slavnostním otevření nové sekce věnované mirovické a pohořské farnosti.


„Všechny expozice jsou moc pěkné. Líbí se mi, že škola našla stejné využití, jaké měla předtím, a to je vzdělávání. Hlavně pro mladou generaci je dobré, aby znala historii místa, kde žije, a starší generace si tu může zavzpomínat na staré časy,“ pochválila muzeum Anna Hanzlíková, která byla poslední zdejší učitelkou.

Pracovala tady od roku 1960 do roku 1976 a poté učila ještě dvacet let v mirovické škole. „Mívali jsme tady dvě třídy. V jedné se učila 1. a 3. třída a ve druhé 2., 4. a 5. třída. Posledních pět let jsem tu učila sama žáky od 1. do 5. třídy. V roce 1976 už bylo málo dětí a začalo se učit podle nové koncepce, tak se škola zavřela. Některé děti odešly do školy do Blatné a jiné do Mirovic,“ vysvětlila.

Co tu uvidíte:
- kde se těžilo na Mirovicku zlato, sbírku nerostů
- co napsal regionální historik Jan Toman
- historii regionu včetně archeologických nálezů
- historii kostelů v Mirovicích a v Pohoří
- výstavu obrázků žáků z Mirovic a keramiky členů kroužku z Čimelic

Dodnes se ale v Pohoří s bývalými žáky jednou za dva roky setkávají. „Byla to krásná doba, hráli jsme tu divadlo, dělali besídky, ráda na to vzpomínám,“ dodala Anna Hanzlíková. Její bývalá žačka Ludmila Šimková jí přitakala: „Učily jsme se v jedné třídě tři ročníky. Paní učitelka nám vždycky rozdala úkoly a střídavě se nám věnovala.“ Do školy chodila ze sousedních Kakovic s dalšími dětmi pěšky. „Jednou v zimě jsme si vzali z hromady železného šrotu, který byl pod kostelem, lavory a ze školy jsme na nich jezdili domů z kopce zkratkou od rybníka až ke Slavkovicům. To bývala pořádná zima. Někdy byla taková vánice, že jsme nemohli ušlapanou pěšinu mezi poli najít a museli jsme se vrátit domů,“ vzpomíná Ludmila Šimková.

Proměna celé školy v muzeum se jí moc líbí. „Dokonce jsou tu ještě okna, která se měnila, když jsem byla ve 4. třídě,“ dodala. Pochvalu vyjádřila Pavlu Sučkovi, který tu uskutečnil vlastní nápady za podpory starosty Mišovic Vladimíra Čelakovského.