VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE: Hello, Dolly! si potlesk zaslouží

České Budějovice -V premiéře muzikálu, který uvedla opera Jihočeského divadla, si zpěváci v čele s Miroslavou Veselou vedli dobře.

20.2.2012
SDÍLEJ:

V premiéře muzikálu, který uvedla opera Jihočeského divadla, si zpěváci v čele s Miroslavou Veselou vedli dobře.Foto: Deník/ Václav Pancer

Ačkoliv muzikál vždy platil za lehký žánr, jeho úspěšné nastudování je poměrně složitá věc. Důvodem je mimo jiné fakt, že zúčastnění zdaleka nevystačí pouze s dobrým zpěvem, tancem či herectvím, ale musí zvládat vše zároveň. Navíc pokud se divadlo rozhodne uvést klasický kousek typu Hello, Dolly!, který diváci znají z oslňujícího hollywoodského filmu s velkolepými tanečními choreografiemi a těžko překonatelnými pěveckými i hereckými výkony, je to už opravdová výzva. Jihočeské divadlo se s ní popasovalo se ctí a jeho premiéra americké muzikálové klasiky sklidila zasloužený bouřlivý potlesk.

Vzhledem k omezeným technickým i personálním možnostem divadla bylo již předem jasné, že Hello, Dolly! v režijním zpracování Dagmar Hlubkové nemůže stavět na bombastičnosti předlohy a nabídne publiku 'asketičtější' verzi díla. Ve větší míře byla zredukována zvláště taneční čísla, která se omezovala na jednodušší a spíše doplňkové pohybové kreace. Tímto na druhou stranu vynikl vlastní příběh, což odpovídalo deklarovanému záměru Hlubkové. Jednání hlavních postav je zasazeno do skromného, ale vizuálně působivého prostoru s projekcemi newyorských architektonických dominant, který místy doplňuje playbacková 'dopravní' kulisa.

Z divadelního hlediska má muzikál Hello, Dolly! zvláštní povahu. Neopírá se o silnou dějovou linku, ale o vlastní charakter hlavní hrdinky Dolly Leviové a její vztahy s okolím. V tomto směru největší díl odpovědnosti ležel na projevu Miroslavy Veselé, která roli výřečné a vychytralé dámy, která zařídí vše, na co si jen vzpomenete, zvládla dobře. Nechyběl jí vtip, šarm ani pohybové nadání. Pouze na některých místech, například v rozhovorech se zesnulým manželem Ephraimem, působila jako herečka lehce strnule; jakoby se až příliš soustředila na text a trochu jí unikala dramatická situace.

Horác Vandergelder, kterého mohli mít diváci díky filmovému ztvárnění Waltera Matthaua zafixovaného jako zakaboněného bručouna, byl v podání Miloslava Veselého v podstatě docela sympatický chlápek. Jeho styl však v kontextu díla fungoval a diváky nejednou pobavil. Pěkným výstupem obou protagonistů byla například společná večeře v luxusním podniku Harmonia Gardens, kde Dolly Horácovi podsouvá myšlenku na sňatek s ní a záměrně rozbíjí jeho koncentraci dávkami červené řepy. K nejvýraznějším komediálním momentům muzikálu ale patřila živelná a extravagantní Ernestina Dagmar Volfové a její tanec hoochie coochie.

Orchestr navodil atmosféru

V prvé řadě však k divákům promlouvala výborná hudba Jerryho Hermana, kterou nastudoval Martin Peschík. Hra orchestru úspěšně navodila atmosféru velkokapelové pop music swingové éry a amerického velkoměsta New Yorku již během předehry. Dobře si poté vedli i samotní zpěváci v čele s Veselou. Přestože byl projev Dolly Leviové celkově pěkný, její převážně operní, respektive operetní vokální styl působil někde přeci jenom trochu rušivě. A to nejenom proto, že by byl posluchač příliš zvyklý na Barbru Streisand.

Popový projev má totiž v moderních muzikálech hluboký estetický význam, neboť svých charakterem do značné míry splývá s přirozenou řečí. Když pak herec 'přeskakuje' mezi více či méně afektovanou mluvou a zpěvem, což je pro muzikál typické, výsledek zní přirozeně a autenticky. Znělý operní soprán Veselé v tomto směru ze zvukového proudu trochu vyčuhoval a do díla vnášel nepatřičnou operetní 'faleš'. Navíc zbývající vokalisté zpívali spíše v popovém stylu, což kontrast zvýrazňovalo.

Nejenom po pěvecké, ale i herecké a pohybové stránce na sebe v dobrém smyslu upozornila dvojice František Brantalík a Lukáš Randák jako Kornelius a Barnabáš. Skvělá byla potom Romana Strnadová jako Irena Molloyová, zvláště v písni Ribbons Down My Back.

Jihočeské divadlo na svá prkna úspěšně přineslo další velké dílo světové populární hudby a nezbývá než doufat, že v tomto trendu bude pokračovat i nadále.

Hodnocení Deníku: 70%

JAN BLÜML
Autor je muzikolog

20.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Běh kolem Ameriky.

Běh kolem Ameriky vyhrál olympionik Kreisinger

Z činnosti Letecké záchranné služby. Ilustrační foto

Řidič multikáry narazil do stromu, do nemocnice ho transportoval vrtulník

Šárka Ziková: Nejsem typ, co chodí s deskami a vnucuje své obrázky

Písek /ROZHOVOR/ - Na písecké výstavě Ilustrace a obrazy pro malé a velké výtvarnice Šárky Zikové, která je v Malé galerii Sladovny do 12. listopadu, mohou návštěvníci vidět také ilustrace ke knize Pohádky z Albeře. 

Volby ovlivnilo zklamání z politiky tradičních stran

Jižní Čechy - Komentář politologa Lubomíra Pány.

Výstava dětských přání doprovázela volby

Záhoří - V Záhoří se už poněkolikoté mohli všichni, kdo šli volit, podívat na originální výstavu, kterou připravily členky zdejšího Českého červeného kříže. Tentokrát se tu představily výtvarné práce žáků zdejší školy.

Bezproudí na Písecku

Písecko - Kde na Písecku nepůjde v následujících dnech proud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení