Plakát je zval na povídání o knize Petra Sládka V krajině s krajinou, kterou vydalo ke konci roku 2015 Městské kulturní středisko v Protivíně. Autorka ilustrací Helena Mašindová přiblížila návštěvníkům pozadí vzniku uvedené knihy. Vyprávěla o svém návratu z Prahy do rodného Protivína a o seznámení s protivínským trempingem. Petr Sládek – šerif Žit založil časopis Vosí řeka, do nějž svými kresbami, fotografiemi i články začali se svým mužem přispívat. Tato spolupráce vyústila i do vydání první části knihy s názvem Vrcholky hor Protivínských. Další dvě části této útlé knížky se jmenují Cesta ke studánkám a Kraj dvojí oblohy (o rybnících) a byly uváděny původně jako samostatné příspěvky do Protivínských listů.

Diváci mohli zhlédnout dnes již historické záběry z autogramiády v roce 2004 v bývalé prodejně knih Jitky Plívové na rohu protivínského náměstí. Poslechli si dvě nahrávky písní Petra Sládka – Mé mládí bylo pod Rabyní luka a Šraňky. Promítání pokračovalo fotografiemi ze vzpomínkové výstavy Ahoj Petře! a křtu knihy V krajině s krajinou v Kaplance před Vánoci roku 2015.

Na podzim roku 2016 se konala výstava o Protivínských horách v informačním centru ve Vodňanech, jejíž vernisáž je zaznamenána na videu.
Helena Mašindová vyprávěla dále o svých ilustracích a příbězích, které se k nim váží (Cesta na Kamýk, Dvě lípy u Nové Vsi, Králova studánka, Drama na lovu, Křížek u Fanfír, Ukradená Panna Marie, Stará měřičská věž na Kamýku …).

Vyprávění oživili i ostatní členové PVK přednesenými úryvky povídek a autorovými básněmi, vybízejícími k souznění s přírodou. „Stačí se zde na chvilku pozastavit, hledět a vnímat pradávné pocity klidu a smíru, které nám tak v dnešním životě chybí.“

Petr Sládek, protivínský patriot, oddělil Protivínské hory od Píseckých silnicí mezi Tálínem a Albrechticemi nad Vltavou, s nejvyšší horou Vysokým Kamýkem, navštěvovaným dnes milovníky lesa, turisty i trempy. „Co by pověděla hora, kdyby dokázala vyprávět? Kdo všechno přes vrcholek přešel a zanechal tam svou stopu. Kdo všechno? Pravěcí lidé, družiny Keltů, Slovanů, houfy zbrojnošů, jdoucích k Vltavě, ale i tlupy lapků, o kterých se zde vypravuje.“

Z kamýcké rozhledny, jedné ze sedmi měřičských věží, vybudovaných za druhé světové války na území Čech, byly pořízeny a teď promítnuty snímky okolního bukového lesa i zasněžených hor na obzoru. Zajímavé byly také fotografie schodiště a konstrukce nové telekomunikační nástavby.
Účastníci mohli hádat, odkud jsou i další snímky krajiny v okolí Protivína.

Povídání o Protivínských horách jsme ukončili ještě opožděným přivítáním jara pohledy na probouzející se přírodu v parku, kam se hned tak nedostaneme – za zdi protivínského zámku.

Další setkání PVK bude 25. května a téma zní Legionáři.

Protivínský vlastivědný klub