Do sálů Sladovny chodí návštěvníci do současné doby především za výtvarným umění, ale brzy je sem bude lákat také vážná hudba. Počítá s tím koncepce nové ředitelky Renaty Skronské. V rozhovoru pro Deník mimo jiné uvedla:

„Měli jsme nápad s ředitelem Pražského jara, že by Sladovna mohla být jedním z míst, kde bude Pražské jaro. Chtěla bych daleko víc koncertů klasické hudby, a to i pro děti. Existují takové, které dělá Pražská komorní filharmonie. Dokonce tam mají asi pět herců, ti komunikují s dětmi, ty vykřikují a poznávají nástroje i hudbu. Všechno je ale otázka peněz.“

Od nápadu už není daleko k realizaci. V minulých dnechnavštívil Písek ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Setkal se se starostou Písku Ondřejem Veselým. Ten myšlenku spolupráce města a Sladovny s prestižním hudebním festivalem podpořil.
Využili jsme písecké návštěvy Romana Bělora a zeptali se:

Je tato návštěva vaším prvním setkáním s Pískem?

Není a určitě nyní po navázání spolupráce se Sladovnou sem budu jezdit častěji. V Písku jsem poprvé byl před osmi nebo devíti lety na dovolené. Tehdy mě zaujalo Prácheňské muzeum. Kromě toho jsem několikrát město navštívil krátce a potom jsem tady byl jednou jako vodák, když jsem sjížděl Otavu ze Sušice. Neměl jsem zatím příležitost podrobně si prohlédnout Sladovnu, teprve se na to chystám.

Písek je ale nádherné město s bohatou kulturní historií. Spolupráce se Sladovnou je pro mě zajímavou příležitostí přispět k rozvoji hudebního života tohoto města. Možností je mnoho, zejména pokud jde o historické reminiscence, a to mám na mysli nejen Otakara Ševčíka, ale i další.

Jak se díváte na myšlenku určitého propojení Pražského jara a Písku?

Máme už s několika pořadateli v různých místech republiky určitou dohodu. Pražskojarní projekty se reprízují v místech, kde jsou menší hudební festivaly. Pracovně tomu říkáme Ozvěny Pražského jara. Myslím, že nic nebrání tomu, abychom něco podobného dohodli také s Pískem.
Kromě jiného jsem také místopředsedou České asociace hudebních festivalů, takže případné aktivity v Písku může podpořit i tato asociace. Funguje to i tak, že si pořadatelé vzájemně vyměňují zkušenosti z organizace festivalů. Organizátoři Pražského jara budou mít jedině radost, když hudební zázemí po republice bude co nejbohatší.

Kromě toho jsem přesvědčen, že jedním z nejstrašnějších dědictví socialismu byla centralizace. Na první pohled to vypadalo, že na tom Praha vydělávala, ale ona na tom také prodělala, protože se stala nenáviděným centrem všeho dění. Myslím, že do budoucna je pro Českou republiku cestou, aby měla sebevědomá města střední velikosti. Já osobně jsem velkým příznivcem decentralizace. Písek je město s velkým kulturním potenciálem, a to je důvod, aby jedním z takových center bylo.

Pro letošek se hovoří o Ozvěnách Pražského jara. Je už konkrétní představa, jak by měly vypadat?

Letos je to trochu složitější, protože Sladovna i Pražské jaro již mají schválené rozpočty. Letos tedy budou Ozvěny skromnější, ale příští rok už by mohlo jít o plánovanou akci s náležitým leskem. Je to logické, protože ve vážné hudbě se koncerty a vystoupení umělců plánují s hodně velkým předstihem a akce je třeba důkladně připravit.

Myšlenka propojení Pražského jara s Pískem se mi velmi líbí. U pana starosty jsme vzpomínali na Měsíc nad řekou a další filmy s hudbou píseckého rodáka Jiřího Srnky. V Písku je filmová akademie, takže se nabízí jako jedno z možných témat spojení filmu a hudby.
Každé město, které má řeku tak, jako má Písek Otavu, má ohromnou přednost, protože tam je ta hudba v řece.

V Písku před lety měly velkou tradici letní koncerty vážné hudby v Rytířském sále hradu, byl zde velmi aktivní Kruh přátel hudby. V poslední doběale koncerty vážné hudby například ve Svatotrojickém kostele nepatří ke zrovna nejnavštěvovanějším. Nemáte trochu obavu z poloprázdných sálů?

Řekl bych, že je to mimo jiné otázka propagace. Určitě jsou ve městě organizace jako například umělecké školy, pro které by to mohla být zajímavá nabídka. S nimi je třeba pracovat, protože je to určité zázemí pro našem projekty. Nepřicházíme do Písku proto, abychom přehlíželi místní hudební nadšence, ale abychom s nimi maximálně spolupracovali.