Obrazy z Francie je název výstavy, která je do 28. října otevřena v Prácheňském muzeu v Písku. Pod tímto názvem se v České republice konaly již tři výstavy. Není to náhodou. Pro Jiřího Eduarda Hermacha je od emigrace v roce 1975 Francie druhým domovem.

Rodák z Tábora má k Písku velmi vřelý vztah.

Do města na Otavě jezdil jako školák buď od babičky v Opařanech, nebo z rodinné chaty ve Zvíkovském Podhradí. Sám o tom říká: „Vzpomínky na Písek jsou pro mne navždy spojeny s prázdninovými výlety, se zmrzlinovými poháry v mléčném baru na náměstí a s obědy v restauraci U Reinerů.“

Dobrodružné začátky

Hermachovy začátky v emigraci byly dost dobrodružné. Původně chtěl odplout do Ameriky, potom ho v Marseille málem naverbovala Cizinecká legie, začal malovat na ulici, ale nakonec se dostal do Paříže a jeho život se radikálně změnil.

Začal studovat a pracovat jako klinický psycholog. Spolupracoval s exulantským časopisem Svědectví, kde publikoval výpověď o své cestě do emigrace a esej o Ladislavu Klímovi. Šéfredaktor Svědectví Pavel Tigrid svým přátelům představoval Jiřího Hermacha jako „zavražděného básníka“.

Jiří Eduard Hermach je nejen úspěšným malířem a esejistou, ale také básníkem a spisovatelem. Připomeňme jeho román Světoběžníci na leteckém dni. Pro divadlo ABC přeložil hru francouzského dramatika E. E. Schmidta nazvanou Frederic.

V Čechách se Hermach zúčastnil několika architektonických soutěží. Byl například jedním ze dvou oceněných architektů v soutěži na uspořádání Masarykova náměstí v Uherském Hradišti.

J. E. Hermach:

Narozen v roce 1948 v Táboře. Vystudoval psychologii a filozofii na Univerzitě Karlově v Praze. Filozofii potom ještě na pařížské Sorboně. Pracoval v psychiatrické léčebně v Kosmonosích. V roce 1975 emigroval do Francie, kde vystudoval architekturu. Pracuje jako klinický psycholog ve Francii a přednáší na Akademii výtvarných umění a ČVUT v Praze. Píše poezii, povídky, romány a maluje.