Nestárnoucí kapela byla snad prvním tělesem v historii píseckého Kulturního domu, které na pódium nastoupilo bez jediné minuty zpoždění.

Diváci byli tentokrát zastoupeni všemi věkovými kategoriemi. Olympic hrál nejen novější skladby, ve kterých si Petr Janda dělá tak trochu legraci sám ze sebe (Ještě držím pohromadě), ale také staré osvědčené hity jako Osmý den, Bon soir mademoiselle Paris či Želva.

Nespokojen mohl odcházet z koncertu málokdo, protože za to, co kapela předvedla, si zaslouží smeknout klobouk.

Olympic hrál v tomto měsíci svůj třetí koncert, dalších šest má ještě před sebou.

Na koncertu bylo zakázáno pořizovat jakékoliv záznamy, nicméně se nám podařilo pro čtenáře pár fotografií a krátké video zaznamenat tak, abychom nerušili kapelu.