Měli příležitost se s nimi seznámit prostřednictvím obrazů a grafik na výstavách píseckého výtvarníka Františka Doubka.


V současné době František Doubek reprezentuje jihočeské výtvarníky v Bruselu. Součástí jihočeského příspěvku k doprovodnému programu českého předsednictví Radě EU je v sídle Evropské komise otevřena výstava píseckého umělce. Zahrnuje velkoformátové grafiky zobrazující historická centra měst a další památky. Soubor jihočeských a evropských měst zařazených do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO doplňují portréty českých panovníků a šlechty.


„Jedinečné grafiky Františka Doubka jsou oslavou architektury, oslavou krásy naší země a dokladem příslušnosti České republiky ke společnému evropskému kulturnímu dědictví,“ uvedl jihočeský europoslanec Jaroslav Zvěřina.


„Původně jsem pro Brusel přivezl stovku grafik, ale nakonec se všechny na výstavu nevešly. Bohužel nevešlo se sem ani vyobrazení pařížského chrámu Notre Dame, vytvořené speciálně pro tuto výstavu,“ trochu litoval písecký výtvarník.


 Návštěvníci bruselské výstavy prostřednictvím obrazů Františka Doubka obdivují
památky Prahy, ale také například Třebíče, Valtic, dále pak Českého Krumlova, Českých Budějovic, Kroměříže, Holašovic, Telče, Mladé Boleslavi, Olomouce a dalších.


„František Doubek ve svých perokresbách a grafikách s typicky jednoduchou a tenkou linkou a šrafováním nebo naopak s linkou zesílenou, jež dávají kresbě prostor, tvar i jedinečnost, zachytil podobu mnoha českých i evropských měst. Pro rakouský Gmunden ji dokonce přenesl do návrhu poštovní známky. Společným jmenovatelem jim je originální grafická zkratka, akcentující historické dominanty daných míst,“ přiblížil Doubkovu tvorbu majitel českobudějovické galerie Zlatý kříž Jiří Reiniš.


Výtvarník spolupracuje také s řadou odborných pracovišť a vědeckých ústavů. Je například autorem kreseb pro botanický kalendář.


Erby a medaile
Významnou součástí tvorby Františka Doubka jsou erby české šlechty, z nichž některé musel doslova rekonstruovat, dále městské znaky a pamětní medaile. Připravil řadu výtvarných návrhů medailí vydaných Českou mincovnou v Jablonci nad Nisou.


Je rovněž autorem ojedinělého doplňkového informačního systému sítě českých dálnic. Rukopis píseckého výtvarníka nese návrh stříbrné pamětní medaile s nápisem Via Porta Bohemica Praha – Dresden. Byla vydána před dvěma lety při příležitosti otevření třiadvacet kilometrů dlouhého úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem na hranici s Německem u Petrovic, kde se napojuje na saskou dálnici A17.

Domovní znamení
Říká se, že člověk nejvíce přilne k místu, kde prožil šťastné okamžiky, kde pocítil největší radost i největší trápení. Pro Františka Doubka je takovým místem Písek.


Vztah k městu nad Otavou poznamenal a inspiroval jeho tvrobu. Platí to i pro jeho dlouholetého spolupracovníka, básníka a spisovatele Karla Sýse. Ani jeden se sice v tomto městě nenarodil, oba však shodně potvrzují, že zde prožili krásná léta svého života a mnohá „poprvé“ jsou spojena právě s Pískem.


Jejich společnou oslavou města je knížka Písecká domovní znamení. Verše napsal Karel Sýs. František Doubek zvěčnil domovní znamení, která zdobí především budovy starého města .


„Snažil jsem se věrně zachytit stará i novější domovní znamení, která jsou dílem dnes neznámých zedníků – štukatétů, řezbářů a zámečníků. Některá jsou skromná, jiná bohatší. Také jejich umělecká úroveň je různá, ale všechna jsou svědectvím o době, ve které vznikala,“ vzpomíná František Doubek.
Vedle domovních znamení z Písku je autorem také pražských domovních znamení, jako jsou U Kamenné hlavy, U Zlatého hroznu, U Bílé labutě nebo U Zlatého hada.


Ztvárnil rovněž náhrobníky se znaky české šlechty z píseckého kostela Povýšení sv. Kříže.
Výčet tvorby píseckého umělce by byl ještě hodně dlouhý. František Doubek patří k velmi pilným výtvarníkům.


„Mnozí umělci vnucují přírodě tvary vymyšlené vlastní hlavou. Často pak sice vznikne nový svět, avšak svět, který nefunguje, protože při jeho stvoření nebylo dbáno zákonů, jež nelze beztrestně obejít. František Doubek pochopil, že svět i bez majetnického zásahu člověka je už tak nekonečně bohatý,“ charakterizoval výtvarníka Karel Sýs.


Rodnému městu
I když Doubek už léta žije a tvoří v Písku, na rodné Milevsko nezapomíná. Mezi erby evropských, českých a moravských měst nechybí ani erb města Milevska. Častým námětem jeho tvorby je zejména milevský klášter řádu premonstrátů.


V Milevském muzeu se také konala výstava k životnímu jubileu grafika a malíře, která byla průřezem jeho celoživotním dílem. Návštěvníci si mohli prohlédnout grafické listy, knižní ilustrace, návrhy mincí, intarzie nebo malby. I tady bylo znát, že oblíbeným tématem Doubkovy grafiky je architektura, ale pozadu nezůstaly ani erby, domovní znamení nebo figurální tvorba. „Jak by asi obstáli mnozí z těch, kteří se dnes bez znalosti řemesla, vyzbrojeni zdánlivě všemocnou počítačovou technikou, pouštějí do grafické tvorby, kdyby měli před sebou jen pero a čistý papír? František Doubek by nepochybně obstál,“ zhodnotil jeho tvorbu ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář.


S tvorbou Františka Doubka měli příležitost seznámit se návštěvníci výstav nejen v Písku, Milevsku, Českých Budějovicích, Prachaticích, Husinci, Třeboni, Praze, ale také například v Egyptě, Walesu, Dánsku, Rakousku a Saudské Arábii.


Další plány
V současné době už František Doubek pracuje mimo jiné na medaili, která bude vydána ke vstupence na městskou slavnost v Písku. Navrhl již pamětní medaile k předcházejícím čtyřem ročníkům písecké městské slavnosti.


V roce 2005 na ni byl vyobrazen Kamenný most, v dalších letech potom Písecká madona, Putimská brána a klášterní kostel Povýšení sv. Kříže. O realizaci grafických návrhů se postaral sochař Vladimír Oppl a vyrobila je Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.


„Námětem pamětní medaile pro letošní městskou slavnost je znak města Písku v jeho nejstarší, veřejnosti málo známé podobě,“ připomněl výtvarník.
František Doubek navrhl také pamětní medaile nebo mince pro Jihočeský kraj, dále ke 120. výročí lesnického školství v Písku a pro statutární město Plzeň s vyobrazením historického znaku z roku 1578.


Důležitou součástí výtvarné činnosti jsou knižní ilustrace. Dá se říci, že je „dvorním“ ilustrátorem píseckého spisovatele Ladislava Berana.  „Myslím, že čtenáři si moje krimipříběhy ani další knihy bez ilustrací Františka Doubka ani neumějí představit. Dokáže se trefit do mých představ. Určitě k tomu přispívá skutečnost, že dobře zná prostředí, kde se většina mých povídek odehrává,“ hodnotí dlouholetou spolupráci Ladislav Beran.


Ilustrace Františka Doubka najdou čtenáři i v knihách dalších autorů, například Jaroslava Matějky, J. J. Švece, Káji Vaříka nebo Věry Sýsové.