Ještě před zahájením autogramiády poskytl režisér F. A. Brabec Píseckému deníku následující rozhovor.

Nepociťujete tak trochu nostalgii, vždyť právě před rokem tento film v Písku vznikal?

To je pravda a vzpomínám na to velice rád. Pro nás to byla obrovská radost, protože film byl velice technicky i časově náročný, neboť se musel točit „třikrát rychleji“ než normálně (smích). Všichni nás varovali, že 3D znamená třikrát delší, ale vzhledem k tomu, že celá spolupráce byla nečekaně pozitivní, neměli jsme jediný konflikt. To všechno nám umožnilo odvést práci v nejvyšší profesionální kvalitě.

Vloni jste měl při natáčení filmu dlouhé vlasy až na ramena, nyní se honosíte krátkým sestřihem. Má tato změna vašeho vzhledu nějakou souvislost s uvedením filmu?

(Smích) Vůbec ne. Už jsem si chtěl vydechnout. Dlouhé vlasy jsem nosil asi šest let, takže z rebela se stávám režisérem dětských komedií. Tak abych děti nestrašil a ony se mě nebály.

Jste spokojený s předpremiérou filmu zde v píseckém kině Portyč?

Musím říci, že samotná projekce byla po technické stránce velice zdařilá, 3D není úplně jednoduché, takže musím pochválit především kino Portyč, které všechno dobře připravilo jak zvukově, tak i obrazově. A pokřik dětí a jejich výskot na závěr filmu, stejně jako hlasitý potlesk diváků, to je pro mě ta největší odměna za všechno to úsilí, které jsme tvorbě filmu věnovali. To režiséra dojme.

Jaký úspěch měl film na Mezinárodním filmovém festivalu ve Zlíně, kde byl před několika dny uveden zcela poprvé?

Velký. Tam bylo zvláštní, že při poslední písničce, když nastupuje takzvaná pískací, že končí každý příběh, tak tisíc lidí v hledišti začalo tleskat a tleskalo celé dvě závěrečné minuty. A na úplný závěr diváci výskali, stejně jako tady v Písku. Jsou to projekce hlavně pro děti, tak trochu výjimečné, takže bych si velice přál, aby i další diváci se zašli na film do kina podívat.

A jaký je ohlas na to, že film je natočen ve 3D?

Máme za sebou teprve druhou projekci, takže těžko mohu soudit. Uvidíme, jak bude film hodnotit divák, který si půjde normálně koupit lístky do kina. Ten bude asi trochu kritičtější, protože bude muset zaplatit nějaké peníze. A i filmoví kritici jsou v poslední době kritičtější, nechám se překvapit.

Jsem na ty ohlasy hodně zvědavý, určitě tam nějaké odezvy budou. Chtěli jsme, aby si lidé v současné nelehké situaci, užili necelé dvě hodiny radosti.

Točit v dnešní době filmy je po ekonomické stránce velice složitá záležitost. Měli jste nějaké problémy v tomto směru při tvorbě filmu V peřině?

Asi jsem měl velké štěstí na producenty u všech filmů, které jsem dosud dělal, ti mě podpořili v mé tvůrčí svobodě. A tak jsem mohl „udělat“ film podle svých představ. Musím poděkovat Igoru Konyukovi z Hollywood Classic Entertainment, který mi řekl: „Franto, co já ti mám říkat, jak to máš natočit, vždyť už máš za sebou tolik práce.“ Děkuji mu, neboť mě finančně nijak neomezoval.

Zazněla tady slova, že by film V peřině mohl mít své pokračování, co vy na to?

(Smích) Všechny postavy, které si ve filmu rozehrály svoje partie, by chtěly pokračovat. Bětka by si konečně chtěla vzít svého tiskaře a podobně. V těchto dnech jezdíme po různých tiskových konferencích, kde samovolně vznikají různé nápady. Producent mi řekl: Jestliže na film přijdou diváci, nebudu se bránit jeho pokračování. Všechno záleží na penězích.

Co budete dělat v létě?

Odpočívat. Teď jsem jel pět filmů v jednom tahu za sebou, takže musím vypnout. Film V peřině mně zabral dva roky intenzivní práce, takže se cítím lehce unaven. Ale jak se znám, bude mi stačit deset dní a myslím, že se otřepu a budu zase v pořádku.