Do adventního programu přispělo také Prácheňské muzeum výstavou betlémů z vlastních sbírek. V Rytířském sále si jich návštěvníci mohou prohlédnout deset z různých období.

Děti senejvíce zajímají o pohyblivý betlém z počátku osmdesátých let 19. století. Jeho autor František Muzika pocházíz významné písecké rodiny Ottů.
„Figurky jsou vyřezány z lipového dřeva. Problém je ale s hlavičkami zhotovenými z chlebového těsta. Jsou už poškozené a proto počítáme s restaurováním tohoto betlému,“ informoval ředitel Prácheňskému muzea Jiří Prášek.

Zájem dospělých vyvolává Jihočeský betlém z roku 1916 zejména proto, že jeho tvrůrcem jeotec architekta JanaKaplického, autora tolik diskutovaného návrhu budovy Městské knihovny v Praze.

Josef Kaplický, rodák z Vysokého Mýta, v Písku studoval gymnázium a betlém vytvořil jako sedmnáctiletý.

Výstava dále představuje betlémy mirotického rodáka Mikoláše Alše a jeho strýce Mikoláše Sychrovského, tvůrce loutek pro Matěje Kopeckého.
Ale jsou zde i betlémy současných autorů, například ten z přírodnin od Jiřího Koláře ze Smrkovic.

Hned několikrátje v Rytířském sále zastoupenpísecký výtvarník Vladimír Müller. Figurky jednoho z exponátů mají tváře současných pracovníků Prácheňského muzea. Na druhém betlémujsou zachyceny známé postavy z kulturních dějinPísku, jako například Václav Krška, Otakar Ševčík, Fráňa Šrámek, Bedřich Dubský, Josef Holeček, August Sedláček,Adolf Heyduk a další.

Na Müllerově betlému najdeme rovněž významné písecké stavby, jako bývalý hotel Dvořáček, děkanský a klášterní kostel, radnici, most, hrad nebo Putimskou bránu.

Betlémy – scénické zobrazení narození Ježiše, patří už staletí neodmyslitelně k vánočním svátkům. Za jejich kolébku je pokládána Itálie, kde podle legendy svatý František z Assisi chtěl touto scénou oživit vánoční liturgii. První zpráva o stavbě betlému na našem území je z roku 1562, a to od jezuitů z pražského Klementina.