Klatovský rodák (28. února 1825), žák a spolupracovník Jana Evangelisty Purkyně, byl po své předčasné smrti nazván ,,otcem české geologie“.

Z písecké reálky chtěl vybudovat ,,praktickou univerzitu řemeslníků a živnostníků“ s dílnami a pokusnými průmyslovými provozy, s možností studia při zaměstnání i vzdělávacími akcemi.

Velkorysé plány a vyhraněné národní postoje Jana Krejčího však narazily na nepochopení tehdejšího zřizovatele školy – obce (první vlastenecký starosta Tomáš Šobr byl zvolen až roku 1866 ).

Krejčí po dvou letech z Písku odešel a stal se profesorem pražské polytechniky, roku 1882 pak prvním přednášejícím geologie a mineralogie na české univerzitě v Praze. Ta ho poctila čestným doktorátem při prvním udělování tohoto titulu.