Příznivce regionální literatury  určitě  potěšilo, že na trhu  je dlouho očekávaná kniha Richarda Uhra  nazvaná  Pět prstů. Je trochu opožděným dárkem k sedmdesátým narozeninám autora, rodáka z Českých Budějovic,  který ale svůj život a svou tvorbu spojil s Pískem.

Ve městě na břehu Otavy  vyrůstal  a dodnes si s píseckým spisovatelem Ladislavem Beranem a dalšími kamarády rádi zavzpomínají  na klukovské  hry a výpravy.

Richard Uher  se nejprve vyučil pokrývačem, klempířem a hromosvodářem a těmto profesím se věnoval až do roku 1962. Později byl vychovatelem v domově mládeže a zároveň absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Písku. Dálkově potom vystudoval  stavební předměty na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a až do roku 2010 učil na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti v Písku.

Richard Uher napsal první básně před několika desítkami let a  vydal první knížku nazvanou Tvář člověka je čas, která měla na veřejnosti značný ohlas. Po roce 1968 však mohl publikovat pouze v novinách a časopisech.

„Také jsem toho hodně let moc nenapsal," přiznal se Richard Uher a pokračoval: „Do mého života a zejména básnické tvorby významně zasáhlo setkání s píseckým rodákem, režisérem a dokumentaristou Petrem Skalou. Byla to hlavně jeho zásluha, že jsem se dostal k psaní veršů. Naučil mě dívat se na svět úplně jinýma očima."

Ve verších a glosách nové knihy Pět prstů Richard Uher zavádí čtenáře do proslulého  domu U Koulí, kde  v době svých gymnaziálních studií  žil básník  Fráňa Šrámek.
Další Písečák, scénárista Karel Čabrádek,  jak se zdá, objevil, kdo může za to, že se Richard Uher stal básníkem.  „Já mám pocit, že se tam tenkrát malý Richard Uher nějak škrábl, nenápadně poranil, že to ani sám dodnes neví – a do krve se mu dostala infekce, kterou tam  infikoval prostředí mladý studentský básník Fr. Š. koncem devatenáctého století –  a že to ten náš Richard  prostě odnesl tím, že musí  psát básně," napsal Karel Čabrádek.
V knize  Pět prstů, kterou vydal INPRESS,   jsou ilustrace například Richardovy manželky Marcely, akademických malířů Dalibora Říhánka a Jiřího Řeřichy, najdeme tu také obrázky F. R. Dragouna a Františka Doubka a fotografie Zdeňka Javůrka.