Výběr z jejich děl přichystala Alšova jihočeské galerie zcela výjimečně do Wortnerova domu. Ten měl být pro rekonstrukci zavřený. Práce byly ale odsunuty na červenec 2018. Pořadatelé chtěli využít volného prostoru, proto upustili od nápadu instalovat ji v Galerii Mariánská.

Název expozice Člověk člověku člověkem vysvětluje šéfkurátor David Kubec: „Co to obnáší, být člověk člověku člověkem? Je to totiž daleko složitější a náročnější než být člověku vlkem.“

Člověk člověku člověkemtrvá od 27. dubna do 8. července
ve Wortnerově domě
kurátoři David Kubec a Adam Hnojil
čtyři generačně spříznění autoři čtyř národností: Martin Gerboc, Martin Eder, Justin Mortimer a Attila Szücs

Dominantně na výstavě působí obrazy Martina Gerboce, které můžou návštěvníky šokovat. „Nikdy nevím, kde je reálná hranice mezi tím, co nám znepříjemňuje život, a mezi tím, co nám ho obohacuje. Různé formy rozkoše – je to zlé nebo je to dobré? Někomu to přináší uspokojení, pro někoho je to za hranicí vkusu, morálky, obscénnosti, někdy kýče, když je to vizuálně znázorněné,“ komentuje své dílo Martin Gerboc a dodává: „Osobně si nemyslím, že to, co dávám na plátna, je něco tak negativního. To je věc interpretace.“ Podle Davida Kubce autor pracuje s historií a filozofií. „Není to primární provokace,“ říká.

Najdete zde obrazy zapůjčené z londýnské galerie Parafin Justina Mortimera vkládajícího do děl různé fragmenty. Před malováním si prý vytváří myšlenkové mapy. „Portrétoval královnu Alžbětu II. svým stylem, dost svérázně, a ona to přijala,“ vypráví David Kubec.
Martin Eder maluje na první pohled fantasy obrazy. „Odkazuje na portréty od gotiky dál, na historii známých děl,“ přibližuje David Kubec. Autor si hraje s barevností nebo také s mytologií.

Na vědecké fázi prý pracuje Attila Szücs. Vychází z dat historie Maďarska, sleduje jeho vývoj. To se odráží v jeho obrazech.
Výstava má nutit návštěvníka k zamyšlení a vyvolává otázky. „Když se má člověk vrátit k sobě, je to to nejobtížnější,“ myslí si David Kubec.