Před budovou sedí v tvídové vestičce, krátkých kalhotách a košili Alexandr Velek. „Hraju syna starosty,“ říká stydlivě chlapec, kterému kvůli filmu ostříhali vlasy. Jeho sestru ztvárňuje Sára Ettlerová. „Je tu i má sestra Ema, ta představuje stejnou postavu, akorát mladší,“ vysvětluje holčička. Choulí se do bundy. Než přijde na řadu, má čas. Děti přijely z Písku.

Do komparzu se však zapojili i místní. „Já jsem asi nejstarší ze všech,“ myslí si 83letá Božena Fučíková z Mirotic, kterou natáčení nakonec baví. Bronislav Straka je přímo z Bořic. Jak se o komparzu dozvěděl, je jasné. „No od Bohdana přece,“ říká.

Z hospody nakonec vyjde Pavel Nový ustrojen jako žid či Barbora Poláková. „Já hraju nacistku,“ vysvětluje. Nechybí ani dvorní herečka Bohdana Slámy Zuzana Kronerová. „Jsem žena pana Kotrby. Ten byl legionář, je hrdý Čech a vlastenec. To já jsem pragmatičtější, zdálo by se mi výhodné přihlásit se k národnosti německé,“ představuje Kotrbovy Zuzana Kronerová. Obyvatelé vsi Vitorazsko, kde se snímek odehrává, se totiž museli najednou rozhodnout, k jaké národnosti se přihlásí. Děj snímku se odehrává podle skutečných událostí mezi 30. a 50. léty. Někteří na své rozhodnutí doplatí, aniž by se něčím provinili. „Je to o české holubičí povaze a o tom, jak se člověk zachová, hrdinové jsou napříč národnostmi,“ dodává producent.

Štáb se přesune k jinému stavení. Stanislav Majer v roli manžela hlavní postavy bude brzy odveden gardisty. „Přijedete na skútru, ona krmí slepice, zezadu přijede auto, a už si pro něj půjdete,“ úkoluje Bohdan Sláma mladé gardisty. „Jako sedlák Karel Veber jsem neřešil, k jaké národnosti patřím. V jednu chvíli se musím ale rozhodnout a nerozhodnu se šťastně,“ objasňuje herec scénu z níž mrazí. „Dřív jsem si ale užil legraci s volkem Bolkem,“ vtipkuje muž v klobouku a jde si zase stoupnout do ohrady s obřím volem.

„Dlouho jsme hledali správnou lokaci a našli jsme ji paradoxně v místě, kde bydlí sám režisér. Náves jsme jen dobově upravili a dostavěli v jejím středu dva domy – radnici a obchod,“ popisuje producent Martin Růžička.

Štáb ve vsi zůstane až do června.

Vitorazsko patřilo k Rakousku-Uhersku a poté k Československu. V roce 1939 si místní museli zvolit národnost. Po válce Češi popraví či vyženou Němce. Ti se pak smí vrátit a žít vedle vrahů svých blízkých.