Lesy, rybníky a jihočeská příroda vůbec  byly  inspirací pro malíře Oldřicha Smutného. To byl zřejmě hlavní důvod, proč si za jedno z míst k dlouhodobému pobytu vybral  Putim, teprve potom následovaly Praha a  některá místa ve Francii.
V ateliéru s výhledem na Podkostelní rybník Oldřich Smutný maloval a kreslil své obrazy a právě zde také napsal  knihu Labutě, labutě vydanou nakladatelstvím Albatros počátkem osmdesátých let minulého století.

V Putimi  v milované chalupě Oldřich Smutný  1. září  loňského roku ve věku 88 let zemřel. V sobotu 3. května  se v této obci sešli přátelé malíře, aby při bohoslužbě a následném uložení  urny  vyprovodili  Oldřicha Smutného  na jeho konečné pouti.

„Místo posledního umělcova  odpočinku  se nalézá v klidném prostředí s výhledem na jeho oblíbený rybník v Putimi. Právě tady strávil na  chalupě nespočet let a   čerpal inspiraci pro své obrazy, které vyprávějí nesmírně hluboce prožitý vztah umělce k jihočeské krajině," informovala  Irena Mašíková Konštantová  z Prácheňského muzea.

Právě ona je kurátorkou  výstavy fotografií a kreseb Oldřicha Smutného, jejíž vernisáž se koná zítra od 17 hodin v Malé výstavní síni Prácheňského muzea v Písku.

Oldřich Smutný je rodákem z Debře nad Jizerou u Mladé  Boleslavi, kde také absolvoval  reálné gymnázium. V Praze postupně vystudoval malířství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a scénografii na Akademii múzických umění.

Vedle malířství se věnoval  právě scénografii a mimo jiné byl autorem scény pro inscenaci Šumař na střeše v pražském Národním divadle a spolupracoval rovněž s režisérem opery Jihočeského divadla  Jaroslavem Ryšavým. Výtvarně se podílel na světové výstavě v japonské Ósace a ještě před tím byl spoluautorem audiovizuální prezentace kanadského pavilonu  na světové výstavě EXPO v Bruselu v roce 1958.

Oldřich Smutný patřil ke generaci umělců, která vstoupila na výtvarnou scénu bezprostředně po skončení druhé světové války. V polovině padesátých let objevil jihočeskou krajinu v okolí Písku a Putimi.

V seskupení  UB – 12 navazujícím na tradice Umělecké besedy byl Oldřich Smutný považován za abstraktního malíře. Od poloviny šedesátých let maloval krajiny.