VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milan Princ: Album Smrti má jsem napsal v léčebně

Písek /FOTO, AUDIO/ - Písecký básník a textař zpracoval na desce své sny psychiatrického pacienta a plánuje trilogii. Třetí deska bude o lásce.

30.10.2015 56
SDÍLEJ:

Písecký básník Milan Princ (57) zpracoval na albu Smrti má své sny psychiatrického pacienta a plánuje trilogii. Třetí deska bude o lásce.Foto: Jan Vávra

Celkem úspěšný padesátník jednoho dne zkolabuje. Končí v psychiatrické léčebně. Nedokáže komunikovat s okolím, vše ho děsí, všeho se bojí. Ještě se přidají sebevražedné myšlenky, které střídá úzkost ze smrti. Až jednou se mezi nočními můrami objeví i andělé. Písecký básník a textař Milan Princ své běsy vepsal do alba Smrti má, které s ním natočili muzikanti jako Roman Dragoun, Martin Němec či Oldřich Krejčoves z Monkey Businees. „Celá deska jsou sny psychiatrického pacienta. Některé jsou úzce spjaty se smrtí, některé jsou různé útržkovité příběhy, které se člověku ve snech – já si sny hodně pamatuju – neustále vracejí,“ říká sedmapadesátiletý Milan Princ.

Když jste vydal předloni album Tabula rasa, říkal jste, že to bude vaše první a poslední deska. Proč jste to přehodnotil?
Atmosféra na křtu alba Tabula rasa, kde se spolu muzikanti potkávali a navázali přátelství, mě přiměla k tomu, že bych mohl udělat trilogii. 
A protože mám teď hodně těžké stavy, měl jsem dopředu jasné, že druhá deska se bude týkat psychických stavů, kterými člověk trpí. A tak jsem 
desku nazval Smrti má. Fenomén smrti je dost ožehavý, je to pořád trošku tabu, i když se to spousta lidí snaží otevřít,
i v televizi, třeba Vilda Poltikovič, což je taky Písečák. Je to jeden ze strachů, které si 
v sobě člověk nese od narození a snaží se ho vytěsnit, překrýt, ale pořád v něm je a citlivější lidé ho v sobě cítí celý život.

A vy jste si ten strach odkopal, nebo jste ho hodně prožíval?
Já jsem ten strach v sobě měl asi od osmi nebo devíti let, když jsem byl v kostnici 
v Mělníku. Měli jsme přednášku, že jsou to kosti vojáků z třicetileté války. Mě to tenkrát zasáhlo, představil jsem si za kostmi ty živé lidi, jejich příběhy. Už jako malý kluk jsem na to byl hodně citlivý 
a od té doby si přítomnost smrti, konečnosti lidského života, nesu v sobě. Taky jsem to překrýval, po roce 1989 bylo hodně práce, člověk neměl čas se tím zabývat, žil radostně. To trvalo asi sedm let a pak člověk zjistil, že spousta věcí je maličko jinak, a zase začaly vyplouvat na povrch tyhle ne zrovna příjemné věci, až to došlo k tomu, že tíseň, noční, neodbytné úzkostné stavy 
a strach ze smrti jsou přítomné skoro neustále.

Album pro vás tedy byla jistá forma terapie.
Přesně tak. Byla to pro mě forma terapie a celý textový obsah toho alba vznikl v psychiatrické léčebně, kde jsem byl hospitalizovaný, od října 2014 do května 2015.

A povedlo se vám strach odložit? Byla to naplněná terapie?
Byla. Myslím, že mi to pomohlo, žil jsem z toho až doteď.

Písecký básník Milan Princ (57) zpracoval na albu Smrti má své sny psychiatrického pacienta a plánuje trilogii. Třetí deska bude o lásce.

Co jste se o svém strachu ze smrti dozvěděl?
Je těžké se něco dozvědět. Důležité je, aby se hrany obrousily a aby strach byl menší. Aby si člověk uvědomil, že smrt k životu patří. Člověk se bojí nejvíc ne smrti samotné, ale bolesti, která je 
s ní spojená. To je asi to nejzásadnější.

Jak se vám psalo v léčebně, 
v prostředí, které znáte?
Tam se mi psalo dobře, díky prostředí, díky procházkám po Píseckých horách a díky pochopení personálu i spolupacientů. Pro mě je dnes tohle prostředí normální a svět okolo nenormální. Mám problémy i v kontaktu s neznámými lidmi, do společnosti musím chodit vždycky s někým. Jsem zavřený doma 
a chodím na procházky okolo vody s muzikou v uších, ale nekontaktuju se s lidmi.

Spíš virtuálně, přes facebook, jak jsem si všiml.
Virtuálně teď dělám dokonce i rozhovory do Deváté 
s Princem na Rock Rádiu… Buď přes skype, anebo když za mnou někdo přijede, prosím je: nejezděte celá kapela, na mě je to moc různých vlivů, vnímám vibrace lidí, zatěžuje mě to. Zatím v pořadu pokračuju, ačkoli jsem už natočil 250 dílů, a to je hodně. Ale ten pořad je pro mě taky terapie.

Je na albu text, který z vás vypadl najednou?
To se musím podívat, protože se už snažím mít od toho odstup a připravuji pomaloučku třetí album, které by mělo vyjít k mým šedesátinám. Ale protože teď trpím těmi různými problémy, snažím se to uspíšit a připravit k vydání, kdyby se něco stalo…Vážím si poměrně dost skladeb Vál, Smutná psaní, Smrti má a Touha šla spát. To jsou docela zásadní písničky.

Sólista Olda Krejčoves, někdejší „muž za zády“ Kollera či Basikové, má vlastní projekt Okrej. Kteří muzikanti desku natáčeli?
Převážně kamarádi, oproti minulé desce se trošku pozměnil tým, ale základ zůstal. Roman Dragoun, Olda Krejčoves, se kterým jsem se za poslední léta dost spřátelil, ale navíc velice roztomilý člověk, se kterým jsem navázal velice dobrý osobní kontakt: Jirka Wehle, pražský trubadúr, typická postavička na Karlově mostě. Vypadá trošku jako hobit, ale je nesmírně uznávaný, a když v Praze vystupovala kapela Muse a chodili po Praze, jejich největší hudební zážitek byl právě Jirka, který hraje své trubadúrské písničky v duchu renesanční muziky, na dobové nástroje.

Jak muzikanti reagovali na to, že děláte desku o smrti?
Znají mě, tak ví, s jakými problémy se potýkám. Ale zvláštní je, že někteří ti lidé mají podobné problémy, třeba s Martinem Němcem jsem si velice porozuměl, protože ten taky trpí docela těžkými depresemi. Vesměs pochopili, 
o co jde. Velmi dobře se mi dělalo s Norbi Kovácsem, skladba Vál, kterou zpívá 
s Čechokanaďankou Elizabeth Ann Růžičkovou, je hodně povedená. A s Oldou Krejčovesem skladba Smrti má, to bylo velice rychlé a spontánní.

Jaká bude třetí deska?
Ta by měla být hodně pozitivní. Bude se jmenovat Milovaná tolik, že jinou nelze milovat víc. V tom jsou všechny pozitivní věci, ke kterým by se měl člověk upínat. Láska 
v nejčistější podobě, ať je to ta boží nebo ta k ženě, prostě láska jako pozitivní energie, která by to tady ještě mohla obrátit jinam. Na téhle desce hodně spolupracuju s člověkem, který zhudebnil jednu moji básničku, a když mi ji poslal, docela mě to nadchlo. Tím muzikantem je Ondra Klímek, saxofonista a flétnista z kapel BSP, Vltava. Hraje na všechny možné nástroje a navíc výborně zpívá. Zatím máme pět věcí, další dvě od Romana Dragouna a jednu od Romana Doležala, slavného budějovického zpěváka z dávné kapely Patent, který dnes žije ve Spojených státech.

Milan Princ se narodil 1. června 1958 v Písku. Básník a textař, známý svými texty pro Romana Dragouna, skupinu T4 a Primátor Dittrich. Jeho texty zpívají i Aneta Langerová či Helena Vondráčková. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka studoval tvorbu textu a scénáře u Pavla Kopty, Ladislava Kantora a Jiřího Suchého. Vydal několik sbírek básní, na Rock Rádiu má pořad Devátá s Princem. Po roce 1989 pracoval ve vysokých pozicích 
u firem Supraphon, Polygram 
a Universal.

Autor: Václav Koblenc

30.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 56
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Výroba - Výrobní technik25 000 Kč

Zajištění a příprava dokumentace pro výrobu , organizační a funkční příprava výroby, spolupráce se zaměstnanci a koordinace spolupráce s obchodními partnery , podpora vedoucího výroby.

Administrativa - Administrativní pracovnice18 000 Kč

Administrativní a organizační práce podpora managementu, plný pracovní úvazek na jednu směnu.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu25 000 Kč

Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel ŘIDIČ KAMIONOVÉ DOPRAVY (TAHAČ - CISTERNA). Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: - jízdy po ČR; pravidelné nakládky ve Velkých Hydčicích; , Požadujeme: ŘP skup. C, E, profesní průkaz, Nabízíme: čistou měsíční mzdu 25.000 - 30.000Kč, První kontakt na tel. 602 381 333, e-mail: polanska.mirka@seznam.cz. Pracoviště: Mija trans s.r.o., Luční, č.p. 671, 398 11 Protivín. Informace: Miroslava Polanská, +420 602 381 333.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu150 Kč

Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) ŘIDIČ DOMÍCHÁVAČE A OBSLUHA BETON. PUMPY. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 150 kč, mzda max. 180 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadujeme: ŘP sk. C, Zaučíme!, Náplň práce: rozvoz a čerpání betonu v okolí Písku., Vhodné i pro absolventy.. Pracoviště: Berger s.r.o. - betonárka, Za Nádražím, č.p. 1735, 397 01 Písek 1. Informace: Miloslav Frnoch, +420 731 550 586.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bernartická heligónka.

V sobotu bude bernartická sokolovna patřit heligónkářům

Ilustrační foto

Neseďte doma aneb Kam vyrazit na venkově

Únik kyseliny chlorovodíkové se nepotvrdil

Písecko - Ve středu 21. února v sedm hodin ráno likvidovali písečtí profesionální hasiči ze silnice v katastru obce Předotice, místní části Třebkov motorový olej, který vytekl z projíždějící dodávky. Na likvidaci malého množství oleje hasiči použili sorbent.

Jak jsme žili v Československu. Tento týden natáčení na Písecku

Písecký deník připravuje unikátní cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden budeme zveřejňovat historické zajímavosti a archivní snímky z Písecka z let 1918 až 1992.

Vernisáž výstavy tří kamarádek potěšila návštěvníky

Písek - V Malé galerii Sladovny byla ve středu 21. února zahájená výstava Kamarádky, na které představují svou tvorbu výtvarnice Miroslava Krausová, Věra Englichová a Marcela Brejchová. O hudební bonbónek se postaral houslista Oldřich Vlček s klavíristkou Evou Mezerovou. 

Vítězný týden Štěpána Kroupy ze Skiklubu Písek

Písek - Poslední lednový víkend se v Říčkách konalo již tradiční mezinárodní klání žáků ve sjezdovém lyžování - Skiinterkritérium.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT