Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva.

Tradice, na kterou můžeme být pyšní. Maškary z Hlinecka jsou na seznamu UNESCO

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust tak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou.

Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

Průvod na listině UNESCO

Masopustní průvody s maskami na Hlinecku byly v roce 2010 dokonce zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Komise při výběru zohlednila, že v několika obcích v mikroregionu se masopustní průvod zachoval v téměř autentické podobě.

Rekordní masopustní dobroty: Klobása z 21 druhů masa i tlačenka dlouhá 27 metrů

Obchůzka po vsi tam má přísná pravidla co do počtu masek i jejich pořadí v průvodu. Jako první musí jít kobyla, poslední vždy ras. Dalšími maskami jsou laufer, žena, turek, slaměný, kominík či kramář. Masky se dělí na černé a červené, návštěvníci jsou bez výjimky potřeni sazemi. Průvod je v každém domě pohoštěn a na konci kobyla symbolicky vstane z mrtvých.