Padělky mincí ražených v mincovně v Koněpruských jeskyních v 15. století či padělky anglické libry vyráběné za války v koncentračním táboře Saxenhausen nabízí Jihočeské muzeum, kde v úterý začala výstava Padělání peněz – druhé nejstarší řemeslo.

„Vedle padělků návštěvníci uvidí i zákony a nařízení, podle kterých se padělatelství trestalo. A tresty to byly velmi přísné: ve středověku se třeba sekaly ruce, házelo se do vroucího oleje a ještě v 18. století se padělatelům vypalovaly cejchy na tvář. Vyplatilo se ale udavačství, protože v nařízení z 19. století najdeme, že ten, kdo udá padělatele, i kdyby byl jeho komplicem, dostane 10 000 zlatých a záruku anonymity,“ řekla kurátorka výstavy a numismatička muzea Eva Hyndráková.

Padělatelské řemeslo je skoro tak staré jako peníze samy. Už první státní mincovna na světě, založená ve druhém století před naším letopočtem v Číně, musela zavést i první opatření proti padělání.

Padělatelé neškodí jen jednotlivci, kterého podvádějí, ale hlavně státu, v jehož pravomoci se peníze vydávají. Padělání měny za účelem poškození nepřátelské ekonomiky patřilo mezi často používanou válečnou taktiku, kterou využil například Napoleon. Kvůli potírání penězokazectví zřídila v druhé polovině 19. století americká vláda Tajnou službu, dnešní CIA, v Evropě to byla ve 30. letech 20. století Mezinárodní kriminálně policejní komise – Interpol, dozvědí se zájemci na výstavě.

Stát, ať už reprezentovaný panovníkem nebo vládou, měl podle kurátorky vždy jen několik možností se padělatelům bránit: zákony, přísné tresty a vylepšování technického provedení platidel.

Výstavu originálů i padělků krejcarů, grošů, tolarů a dalších platidel doplňuje knihařský lis, na kterém se padělky podomácku tiskly, nebo třeba špalek s razidlem a raznicí, jejichž prostřednictvím padělatelé razili mince. Návštěvníci nahlédnou i do protokolů odsouzených nebo nařízení o kontrole bankovek, které zapůjčilo pražské policejní muzeum. Výstava potrvá do 30. března.