Návštěvníci výstavy si mohou o jeho otci přečíst jen tuto větu: „Od roku 1976 až do 80. let vedl soubor ředitel Jaroslav Sypal (chybně uvedené křestní jméno – pozn. red.), pod jehož vedením vznikala v divadle jako úlitba i nejrůznější pásma ke stranickým výročím“. Dále výstava z této éry zmiňuje jen Kainarovu Zlatovlásku coby ikonickou inscenaci.

„Nechápu, proč výstava tatínka prezentuje jen jako člověka, který dělal v divadle pásma ke stranickým výročím. Vždyť pro Malé divadlo napsal tři divadelní hry, řadu scénických pásem a několik učitelských kabaretů. Protože divadlo bylo v havarijním stavu, snažil se o výstavbu nové budovy Malého divadla. Ale ani to nebylo pro některé bývalé členy souboru dost a rýpli si do něj i po jeho odchodu na věčnost,“ zamrzelo Jaroslava Sypala. Stejně jako to, že autoři výstavy jeho otci Jaromírovi změnili křestní jméno a prezentují jej jako Jaroslava. „Už jen tohle svědčí o naprostém neprofesionalismu,“ poznamenal.

„Ale mnohem horší je, že v očích návštěvníků výstavy zůstanou z celé otcovy práce pro Malé divadlo jen pásma ke stranickým výročím. Jenže kromě toho vznikla i spousta krásné práce, na kterou už nikdo nevzpomněl,“ doplnil Jaroslav Sypal, jenž žádá stažení příslušného panelu z výstavy a zvažuje, že čest svého otce bude bránit právní cestou.

Éru Jaromíra Sypala v Malém divadle zažil někdejší herec, dnes kaplický podnikatel Jiří Krba. „Ano, Jaromír Sypal byl ve straně, ale bez toho se člověk v jeho funkci neobešel. Ano, i tzv. angažovaná pásma se v Malém divadle hrála, jako tehdy v každém jiném divadle. Jenže my jsme pak i díky řediteli divadla Sypalovi jezdili hrát po Evropě, i na tzv. Západ, což byla tenkrát jen výsada nejvýznamnějších dětských scén, například Divadla Spejbla a Hurvínka či Divadla Drak. Ředitel Sypal také uvolnil klub Malého divadla, kde následně vzniklo centrum Občanského fóra pro celý kraj. A to v době, kdy nikdo nevěděl, co se v následujících dnech na politické scéně stane. I to byl Sypal,“ shrnul svůj pohled Jiří Krba.

Texty k výstavě věnované 100. výročí Jihočeského divadla psala vedoucí divadelního Ateliéru 3D Michaela Piskačová. Záměna jména Jaromíra Sypala na výstavě ji mrzí, za to se chce Jaroslavu Sypalovi omluvit, bude-li mít příležitost vést s ním klidný rozhovor. „Pan Sypal se rozčiluje kvůli jedné větě. Jenže výstava má omezený rozsah a kdyby se mělo rozepsat všechno o Malém divadle, nestačila by celá chodba,“ vysvětlovala Michaela Piskačová.

„Nechci s panem Sypalem vést spor o tom, jaký jeho tatínek byl, nebo nebyl, nezpochybňuju, kdo byl. Ta věta je ale pravdivá. Lidi na vůdčích pozicích museli dělat ústupky, aby režim skousnul zase něco jiného. Ale není to napadání,“ doplnila Michaela Piskačová s tím, že opravu jména se pokusí zařídit, panel z výstavy ale sundat nenechá. „To bychom nemohli dělat výstavu, kdyby každý volal, že s něčím nesouhlasí a chce něco z měnit. Jsem ochotná pana Sypala vyslechnout a v klidu si s ním popovídat, vše vysvětlit. Čerpala jsem z dostupné literatury o Malém divadle a vyprávění pamětníků, pak jsem větu naformulovala,“ dodala Michaela Piskačová.

Výstava 100 let Jihočeského divadla – Kabinet zázraků je v Jihočeském muzeu přístupná do 31. 10.

Když František Husák žádal o angažmá, klečel na kolenou¨

Herec Jaroslav Sypal vzpomíná v rozhovoru na to, jak prožíval dobu, kdy jeho otec Jaromír Sypal šéfoval Malému divadlu v Českých Budějovicích.

Jaké jste měl dětství?
Úžasné, prožil jsem ho v Kaplici, rodiče tady založili celostátní přehlídku dětských divadelních souborů ,Kaplické divadelní léto. Oba byli skvělí učitelé a Kapličáci si jich opravdu vážili.

Pak ale váš otec z postu zástupce ředitele kaplické školy přešel do ředitelského křesla v Malém divadle…
Ano. V životě tatínek udělal jednu velkou chybu, a to právě tehdy, když přijal nabídku, aby se v roce 1976 stal ředitelem Malého divadla. Z pohodové školy přišel do uměleckého prostředí plného řevnivosti, intrik a několika agentů StB. Byl v něm nešťastný. Nakonec to odnesl svým zdravím. V lednu 1989 dostal mozkovou mrtvici a už se do Malého divadla nikdy nevrátil.

Vybaví se vám nějaká vzpomínka z té doby?
Nedlouho poté, co byl tatínek jmenován ředitelem Malého divadla, přišel do našeho tehdejšího bytu v Kaplici známý herec František Husák a jeho tehdejší partnerka Věra Boudníková. Pan Husák, který tehdy pracoval v Kulturním středisku v Českém Krumlově, prosil tatínka o angažmá v loutkovém divadle. Při své prosbě si dokonce pateticky klekl na kolena. Žádné divadlo v republice, včetně Jihočeského, se ho tenkrát neodvážilo zaměstnat pro jeho ,,po᠆skvrněný politický profil“. Já a moji sourozenci jsme tuhle scénu viděli na vlastní oči. Tatínek to po dlouhém váhání nakonec risknul. Byl pak za angažování Františka Husáka mnohokrát popotahován na tehdejším krajském národním výboru, ale nikdy toho nelitoval. Stejně jako angažování dalšího ,,disidenta“, režiséra Jana Kačera. Po dvou letech, jakoby mávnutím kouzelného proutku, zákazy Františka Husáka pominuly a nastoupil do Jihočeského divadla. I v kontextu těchto vzpomínek mě mrzí, co se o tatínkovi dočtou návštěvníci výstavy věnované výročí Jihočeského divadla. Dotýká se mě, když někdo neoprávněně hází špínu na člověka, který si to za svůj poctivý a tvůrčí život nezaslouží a už se nemůže bránit. Já to tedy budu dělat za něj – do roztrhání těla!

Jaromír Sypal, pedagog, divadelník, spisovatel, zemřel v roce 2015.Jaromír Sypal Narodil se 13. srpna 1930 v Hartmanicích u Českých Budějovic, zemřel 23. 8. 2015 v Českých Budějovicích.
Pedagog a autor her pro děti i dospělé a knížek pro děti. V 80. letech ředitel Malého divadla v Českých Budějovicích.
Napsal 50 her pro dětské divadelní soubory a loutková divadla a 14 her pro dospělé, jako pedagog vedl přes dvacet let v Kaplici úspěšný dramatický soubor, vedl též soubor loutkohry Jihočeského divadla.
V prosinci 2008 pokřtil svou první pohádkovou knížku Vodnické pohádky, která se stala bestsellerem. Celkem napsal devět knih pohádek.
Jako zástupce ředitele školy v Kaplici sehrál spolu s manželkou Květou významnou roli při konstituování moderního českého dětského divadla na přelomu 60. a 70. let, založili věhlasnou přehlídku Kaplické divadelní léto.