Po skončení uplynulé sezony vám vypršel kontrakt v Motoru. Nebyla ve hře varianta, že byste v Českých Budějovicích zůstal?
Po sezoně mi končila smlouva a řešilo se, co bude dál. Budějovice mi něco nabízely a naskytly se i jiné varianty. Všechno jsem zvažoval a nakonec jsem usoudil, že je asi nejlepší čas pro změnu. Ze všech možností mi Vsetín vyšel jako ta nejlepší.

Nevěřil jste, že by v Motoru ještě přišla větší šance chytat pravidelně?
Cítil jsem, že už jsem v klubu dlouho. Byl to pořád standard a já jsem se chtěl zkusit posunout zase někam dál. Vyšlo to se Vsetínem a věřím, že by to pro mě mohl být odrazový můstek.

Jak zpětně hodnotíte čtyři roky strávené v prvním týmu Motoru?
Jedině kladně. Z osobní stránky si nemohu na nic stěžovat. V Motoru jsem se naskočil do profesionálního hokeje a jsem strašně rád, že jsem tuto šanci dostal. Mé vzpomínky jsou vesměs jenom pozitivní.

Na druhou stranu jste toho ale odchytal asi méně, než byste si představoval.
Je fakt, že s jídlem roste chuť. Už jsem chtěl víc. Viděl jsem ale, že tolik příležitostí tady nedostanu. Když se ozval Vsetín, tak jsem dospěl k tomu, že to zkusím právě tam.

S novým trenérem Motoru Václavem Prospalem jste už nehovořil?
Ne. S ním už jsem nemluvil.

Do Vsetína jste přicházel v době, kdy valašský klub sháněl gólmana přes inzerát na pracovním úřadu a bylo kolem toho docela haló. Musel jste kvůli tomu čelit vtipným poznámkám ze strany svých kamarádů?
Ten inzerát se mě vůbec netýkal. Smlouvu jsem měl podepsanou už týden předtím, než byl zveřejněn. Většině mých známých jsem hned dal vědět, že jsem ve Vsetíně. Nějaké vtipné esemesky jsem ale samozřejmě dostal. To se dalo čekat.

Věděl jste při podpisu smlouvy, že se klub chystá angažovat ještě běloruského gólmana Jana Šelepněva?
Věděl jsem o něm. Kvůli jeho pracovnímu povolení také byla celá ta taškařice s inzerátem. Ale to jsem neřešil. Bral jsem to tak, že se hokejově posunu, odrazím se a podívám se zase jinam. Do Vsetína přišla spousta nových hráčů, je tam trenér Dopita. Je hodně přísný, ale to je třeba. Máme nového trenéra gólmanů Romana Peschouta. Snad to bude všechno fungovat.

Lišila se letní příprava ve Vsetíně od té v Motoru?
Letní příprava se moc nelišila. Tréninky byly o něco delší a také se více běhalo než v Budějovicích, kde se od něj upustilo. Většinu přípravy jsem ale stejně absolvoval sám s trenérem gólmanů, který se mi dva měsíce věnoval.

Už jste se těšili na led?
Rozhodně. Na led se těší všichni hokejisti. První týden na ledě jsem ale měl střevní potíže. Neodtrénoval jsem toho tolik, kolik bych si představoval. Už to snad však bude lepší.

Se svým běloruským gólmanským kolegou v týmu máte nastavenou stejnou startovní čáru?
Věřím, že ano. Dnes už vám nikdo dopředu nezaručí, že budete chytat. Jsem na tuto pozici zvyklý. To není problém. Poperu se o to, abych se do branky dostal co nejvíce.

O současném Vsetínu začínají prosakovat zvěsti, že by mohl mít dokonce ambice na postup do extraligy. Vnímáte to i přímo na Valašsku?
Ambice jsou tam velké. To bezpochyby. Ale na rozdíl od Budějovic se o nich tak nemluví. Tlak tam není cítit, netlačí se tolik na pilu. Ale hrát chtějí ve Vsetíně opravdu hodně vysoko.

Jaké je zázemí na legendárním, ale přece jen už postarším stadionu Na Lapači?
Na první ligu je to super. Jako v Českých Budějovicích to samozřejmě není, Lapač je skutečně přece jen starší stadion. Vedení klubu se ale maximálně snaží a stará se, aby se zázemí neustále vylepšovalo. Jde to neustále dopředu. Šatna je o něco menší než v Budvar aréně, ale určitě dostatečná. Celkově v klubu panuje rodinné prostředí a lidi jsou na Valašsku hodně přátelští.

Zdejší vyhlášenou slivovici už jste ochutnal?
Jistě. Mají výbornou. Nějaký panáček padl na vypálení červa, jak místní říkají.

Potěšilo vás, že s vámi do nového působiště zamířil také váš dlouholetý kamarád a spoluhráč z Budějovic Luboš Rob mladší?
Je to dobře. Zatím s Kondorem bydlíme a hlavně spolu také jezdíme. Cesta je hodně dlouhá a ve dvou nám to lépe utíká.

Bydlíte na hotelu?
Ne. Od klubu jsme dostali služební byt kousek od centra. Ve Vsetíně je ale vlastně všechno kousek od centra (úsměv). Je to tam celkově na pohodu.

Sledujete na dálku, jak probíhá příprava v Motoru?
Budějovice pochopitelně sleduji pořád. Často si voláme, nejvíce asi s Čendou Pýchou. Zprávy mám.

Těšíte se, až nastoupíte úplně poprvé v kariéře proti Českým Budějovicím? Nebo myslíte, že na vás spíše padne nervozita?
Na zápas proti Motoru se těším moc. Jestli budu nervózní, to nevím. To bývám tak nějak zdravě před každým utkáním.