Ve středu čeká jeho tým těžký zápas proti Frýdku-Místku, který aktuálně drží druhou příčku tabulky. Začátek atraktivního duelu je v Budvar aréně v 17.30.

Jaké je vaše hodnocení zápasu v Kadani?
Zase to nebylo z naší strany nic moc. Zaplaťpánbůh za tři body. Ještě jsme venku neodehráli pořádně žádný zápas. Ani v prvním kole v Litoměřicích, kde jsme vyhráli 5:3, to z naší strany nebylo nic extra. Tři body se počítají, výkony venku však musíme zlepšit.

Trenéři při posledních dvou zápasech na ledě soupeřů žehrali na vaše vstupy do utkání. I v Kadani jste ale prohráli první třetinu.
Domácí Procházka dal takový šťastný gól, i když to trefil nádherně. Z brankové čáry od gólmanovy helmy do branky. Krásný, ale také dost náhodný gól. Jinak tam domácí skoro nic neměli a šance jsme naopak měli my. Hned po třiceti vteřinách soupeř ztratil puk a jel jsem prakticky sám na branku. Martin Heřman pak neproměnil šanci, měli jsme tam nějaká přečíslení. Ale je fakt, že gól jsme nedali a naopak jsme sami dostali. Bylo to podobné jako naposledy v Benátkách. Soupeře jsme přehrávali, ale vedl on.

Pomohl vám vyrovnávací gól Vlastimila Dostálka ve druhé třetině?
Určitě. Ve třetí třetině jsme měli tlak, byli jsme lepší, ale bylo to hodně upracované. Žádná lehkost v tom nebyla. Vzhledem k tomu, že Kadaň zatím všechno prohrála, tak rozdíl na ledě nebyl zrovna nějaký moc velký. Naštěstí jsme dali druhý gól v závěru po chybě domácích.

Byl jste autorem vítězného gólu. Mohl byste přiblížit brankovou situaci?
Domácí obránce minul puk, sebral ho Míla Čermák a nahrál mi mezi dva kadaňské hráče. Zůstal jsem prakticky sám před brankou. Šel jsem do blafáku a povedlo se mi dát gól.

Ulevilo se vám, protože Kadaň má na bodovém kontě nulu a vy byste měli patřit mezi aspiranty na postup do baráže?
Vypadalo by to opravdu blbě, kdybychom tam nechali nějaké body. Výkon rozhodně nebyl optimální, ale na to se historie neptá. Víme, že se musíme zlepšit. Důležité je vítězství. Ale je jasné, že takhle bychom v Přerově, ve Frýdku nebo třeba ve Varech neuspěli.

V Kadani přišly na zápas čtyři stovky diváků. Hraje se jinak než doma, kde vás povzbuzuje šest tisíc příznivců?
Za střídačkou byli naši fanoušci a ti slyšet byli. V Kadani je malý zimák. Ale atmosféru bych snad ani neřešil. Do hlediště jsem se moc nedíval. Není to nějaká moderní aréna. Je to starý a trochu horší stadion. Ale mně to vůbec nevadilo.

Je odehraných šest kol. Co vám řekla první liga, se kterou jste neměl předtím prakticky žádné zkušenosti?
Že to nebude žádný med. Hráli jsme zatím převážně venku. Doma jsme odehráli jen dva zápasy. Na domácím ledě před našimi diváky se nám hraje lépe. I mně osobně. V obou domácích utkáních jsem hrál určitě lépe než venku. Není to ale jednoduché. Dnes už každý umí bruslit a proti nám se všichni vyhecují. Všichni poctivě brání a padají do střel. Není to jednoduché. Všeobecně se ví, že jsme posílili a měli bychom patřit k adeptům na postup. Zadarmo nic nedostaneme. Když někam přijedeme, tak nám do báglu tři body jen tak nikdo nezabalí. I když by to bylo dobré (úsměv).

Překvapila vás WSM liga něčím speciálním?
Ne.

Je pro vás velký skok z hvězdami nadupané KHL do naší druhé nejvyšší soutěže?
Je jasné, že kvalita hráčů je jiná. Když to řeknu blbě, tak je rozdíl nastupovat proti bekům z Kadaně a z Petrohradu nebo CSKA Moskva. Tam není žádný slabší článek, kterého by se dalo využít. Jediný rozdíl je ale v kvalitě hokejistů. Jinak se hraje hokej všude stejný.

Čeká se od vás značný bodový přísun. Zatím jste v šesti zápasech nasbíral sedm bodů. Berete tuto bilanci?
Ale jo. Je to lepší než mít nulu nebo dva body a trápit se s tím. Hlavně však naše lajna ještě nedala ani gól v přesilovce. Všechny jsme docílili při hře pět na pět. To je sice dobré, protože v dnešní době padá většina gólů právě v početní výhodě. Za šest zápasů nedat ani gól v přesilovce ale není dobré vysvědčení. A to chodíme na každou. Doma je nehrajeme špatně, ale venku to není dobré. Pro lajnu, která chodí na každou přesilovku, je to bída. To je něco, na čem musíme výrazně zapracovat. Přesilovky nám celkově nejdou jako týmu. I když to na tréninku někdy funguje, tak při zápasech to nevychází.

Čeká vás zápas s Frýdkem-Místkem. Říká vám něco tento soupeř?
Jednou jsem ve Frýdku hrál. Bylo to s reprezentací. Před odjezdem na Channel One Cup do Ruska jsme tam hráli přátelský zápas s Běloruskem. To je jediné, co si o Frýdku pamatuji.

Frýdek je farmou extraligového Třince a v tabulce mu patří druhá příčka. Sledujete, kteří tam nastupují hráči?
Zatím ne. Ještě jsem na to neměl čas.

Těšíte se na atmosféru domácího zápasu, která je o dost jiná, než si ji pamatujete z vašich mladých let?
Bavili jsme se o tom v kabině, že je to opravdu diametrální rozdíl. Nehrajeme extraligu a stejně tady chodí šest tisíc lidí. Fandí se a de facto nepíská. Ani neslyším z tribun nějaký řev. Tenkrát nechodilo tolik lidí a aréna byla rozlehlejší. Pamatuji si, že se pískalo pořád. I když ne na mě, protože jsem tehdy byl sedmnáctiletý zobák. Jak se tolik nefandilo, tak bylo všechno slyšet. To je skutečně jako nebe a dudy.

Je reálný váš dočasný odchod do KHL nebo extraligy, o kterém se mluvilo?
Řeší se to. Mám to zakotvené ve smlouvě. Je to reálné, ale zatím bych nechtěl být konkrétní.